Zakázaný Bůh (10/13)
Kolaborující Mírové hnutí katolického duchovenstva bylo v době uvolnění na konci šedesátých let rychle přeměněno v Dílo koncilové obnovy a ztratilo svůj politický vliv. S nástupem normalizace vznikla potřeba režimu mít opět organizaci duchovních kolaborujících s režimem. Tentokrát byl k jejímu pojmenování zneužit název encykliky papeže Jana XXIII. „Pacem in terris“, česky „Mír na zemi“. Cílem této organizace s oficiálním názvem Sdružení katolických duchovních Pacem in terris bylo jednak vzbudit dojem, že režim dává katolické církvi prostor a svobodu, jednak jejím prostřednictvím šířit prorežimní názory mezi věřícími. V roce 1971 se stal předsedou české části Pacem in terris katolický kněz Josef Vrana. Díky kompromisu mezi Vatikánem a Československem se stal v roce 1973 biskupem a apoštolským administrátorem olomoucké diecéze. Sám Vrana byl spolupracovníkem StB a básník Ivan Martin Jirous o něm napsal: „V bělostné říze biskup Vrana věří tak, jak mu věří strana. Než trochu je mi s podivem, že při mši svaté místo křížem nežehná srpem a kladivem.“ Činnost Pacem in terris oslabil razantní postup papeže Jana Pavla II. zvoleného v roce 1978 a zejména pak dokument Quidam episcopi vydaný roku 1982, který zakazoval kněžím být členy politických sdružení podobného typu. Věří tak, jak mu věří strana je desátým dílem třináctidílného dokumentárního seriálu Zakázaný Bůh, který na příbězích a v kontextu ukazuje dějiny katolické církve v Československu v letech 1945–1989.
Režie:J. Rendl
skryté titulky
