Hana Hegerová očima Fera Feniče
Hana Hegerová,vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, se zcela vymykala z řad představitelek české populární hudby – díky jedinečnému hlasu a hereckému talentu, jenž umocňoval její procítěný projev, se z ní stala hvězda šansonu světového formátu. Štěstí měla i na své spolupracovníky z řad textařů a skladatelů – řada osudových setkání stála za zrodem nadčasových písní. Zpívala v pařížské Olympii i jiných evropských scénách,je nositelkou řádu Francouzské republiky Rytíř umění a literatury. Její přirozený herecký talent našel uplatnění i na filmovém plátně. Portrét výjimečné a inspirativní zpěvačky natočil letošní jubilant Fero Fenič (*20. 3. 1951) jako součást dokumentárního cyklu Gen, který v 90. letech inicioval. Tato filmová galerie předních českých osobností poskytovala jedinečný prostor pro řadu tvůrců, kteří kvůli pádu státem řízeného filmového průmyslu během období privatizace ztratili možnost točit. Gen vznikal v rámci Feničovy nezávislé společnosti Febio, jež i díky dalším cyklům vytvářeným pro Českou televizi (především reportážní cyklus Oko) udržovala kontinuitu autorské dokumentární tvorby a reflexe společenských procesů souvisejících s proměnami republiky po pádu totalitního režimu. Fero Fenič se již v 80. letech prosadil také jako režisér hraných snímků. Výrazně na sebe upozornil debutem Džusový román (1984), který však byl kvůli ironickému zobrazení ubíjející socialistické reality v duchu 60. let uveden do distribuce až v roce 1989. Ještě před listopadovými událostmi získal druhou příležitost a odvážně se pustil do symbolického podobenství o konci totalitní moci. Snímek Zvláštní bytosti se však do kin dostal příliš pozdě. V 90. letech se Fero Fenič již plně soustředil na své producentské projekty, mezi něž se úspěšně zařadil i festival Febiofest, přehlídka nezávislé filmové tvorby založená roku 1993.
ČR, 1994, skryté titulky
