Hledání ztraceného času
Hudební skladatel Eduard Ingriš proslul především jako cestovatel a autor stovky písní, z nichž nejznámější je ta o Niagaře, která temně hučí do noci. Byl však také fotografem a nadšeným kinoamatérem. Na Květnou neděli 25. března 1945 nad pražskou Libní a Vysočany hučela americká letadla a Ingriš byl jediný, kdo svou šestnáctimilimetrovou kamerou zachytil následky ničivého náletu, jenž zasáhl i jeho vlastní dům. Necelé dva měsíce poté vyrazil s kamerou do ulic Prahy znovu, tentokrát na barikády. Mimo jiné nafilmoval i příjezd ruské osvobozenecké armády generála Vlasova, která byla krátce nato vykázána z města a vyškrtnuta z oficiálního dějepisu. 16. května se za krásného slunečného dne do Prahy vrátil prezident Edvard Beneš. A pohotový Eduard Ingriš stál opět za jednou z kamer, která zaznamenala státníkův příjezd a všeobecnou euforii pražských obyvatel.
1999, skryté titulky
