Podivuhodný případ Benjamina Buttona

V nemocnici začíná Caroline Buttonová číst své umírající matce zápisky jejího přítele Benjamina. Zápisky začínají vyprávěním, jak slepý hodinář sestrojil hodiny, které šly pozpátku. Při jejich slavnostním zprovoznění v budově nádraží pak lidem vysvětlil, že to udělal kvůli tomu, aby se mrtví vojáci mohli vrátit domů a znovu prožít své životy. Hodinář však netušil, že tím připravil poněkud zvláštní osud pro jedno ještě nenarozené dítě. Vlastní příběh pak začíná narozením zapisovatele, Benjamina, v den, kdy oficiálně skončila 1. světová válka. Benjaminova matka zemřela těsně po té, co porodila Benjamina. Ten byl ale tak ošklivý, že ho jeho otec, Thomas Button, odnesl do tamního starobince, kde ho nechal ležet. Benjamina tady našla paní Queenie. Ta se chlapce ujala a považovala ho za boží dar. Chlapec vyrostl do podoby senilního starce, kterého trápila těžká artritida a šedý zákal. Tak, jak chlapci ale přibývaly roky, jeho stav se zlepšoval. Queenie to přisuzovala boží přízni, o kterou Boha požádal místní reverend. Benjamin na jeho mši totiž vstal z pojízdného křesla a začal chodit. Zanedlouho se do starobince přistěhoval černý vypravěč a bývalý exponát ze zoologické zahrady, rodilý Pygmej, Ngunda Oti. Ten ho vzal poprvé s sebou do města. Pro Benjamina, který se za Otim belhal o berlích, to byl neskutečný zážitek. Na Den díkůvzdání v roce 1930 přijela do starobince malá dívka Daisy za svou babičkou. Daisy se ihned Benjaminovi zalíbila a zamiloval se do ní. Hrál si s ní, nicméně její babička to neviděla ráda. Jednoho dne se Benjamin nechal v přístavu najmout kapitánem Mikem Clarkem na místní říční loď. Práci, kterou nikdo nechtěl dělat, Benjamin za pár dolarů rád udělal. To už Benjamin přestal chodit o dvou berlích a začal chodit o holi. Kapitán ho také poprvé v Benjaminově životě vzal do místního nevěstince mezi prostitutky. Tam se Benjamin nevědomky potkal se svým skutečným otcem, Buttonem. Thomas Button svého syna okamžitě poznal. Daisy začala o víkendech jezdit za svou babičkou a Benjamin ji jednoho dne vzal s sebou na loď. Sedmnáctiletý Benjamin odchází ze starobince a nastupuje na plný úvazek na loď kapitána Clarka. Spolu s ním a jeho upravenou lodí vozí zboží mezi ruským Murmanskem a americkou pevninou. S Daisy však Benjamin stále udržuje kontakt pomocí dopisů. Dívka se dostává na taneční newyorskou konzervatoř a začne tančit jako sborová baletka. Jednoho dne v Murmansku v hotelu, kde posádka pravidelně bydlí, narazí Bejamin na Elizabeth Abbottovou, manželku místního britského obchodního atašé a tajného britského špióna. Benjamin a Elizabeth mají mezi sebou tajný poměr. Když dojde k napadení Pearl Harboru, dává kapitán Mike Clark svou loď i s posádkou k dispozici námořnictvu. I když má Benjamin možnost z lodě odejít, zůstává a války se účastní. Benjamin stále mládne a teď už žádnou hůl nepotřebuje. Na lodi slouží v kuchyni. Jednoho dne loď narazí na německou ponorku. Ponorka loď v boji potopí, nicméně Benjamin je zachráněn jinou vojenskou lodí. Potopení své lodi přežil jako jediný. Válka končí a on se vrací do New Orleans. Ve starobinci se opět setkává s Daisy, která stále dojíždí za svou babičkou. Benjamin Daisy stále miluje a když mu dívka nabídne se s ní vyspat, on to z úcty k ní odmítne. Objeví se Benjaminův skutečný otec, majitel továrny na knoflíky, Button, a Benjaminovi přizná své otcovství. Vzápětí Button umírá a celý svůj majetek odkazuje Benjaminovi. Ten odjede do New Yorku, kde se snaží získat Daisy. Ta však žije svou baletní kariérou a Benjamina odmítne. Benjamin je několik let sám, až jednoho dne dostane telegram. Daisy si při autonehodě ošklivě zlomila nohu. Benjamin se za ní ihned vypraví. Dívka ho teď však znovu odmítne. Benjamin se stáhne do ústraní. Na jaře 1962 se však Daisy objeví u jeho dveří a chce s ním žít. Benjamin rád přijímá. Zatímco ona stárne, on mládne. Benjamin si s Daisy udělá výlet na Floridu. Když se vrátí, dozvídá se, že nevlastní matka Benjamina, Queenie, zemřela…

Režie:D. Fincher

Hrají:B. Pitt, C. Blanchettová, J. Ormondová, M. Ali, J. Harris, T. Swintonová

USA, 2008