Letecké katastrofy

31. července 1992. Let Thai Airways 311 z Bangkoku získal povolení k sestupu na Tribhuvanovo mezinárodní letiště v nepálském Káthmándú. Piloti požádali o přímé přiblížení od jihu na dráhu číslo 2. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Náhlá změna počasí však způsobila, že dostali instrukci letiště obletět a přistát z opačného směru. Vzhledem k vysokým horám na severu se chtěl kapitán tomuto manévru vyhnout. Nevyzpytatelné počasí se náhle umoudřilo. Přiblížení od jihu bylo opět možné, avšak letadlo bylo příliš blízko dráze, aby mohlo bezpečně klesnout. Kapitán se rozhodl vrátit a přiblížení opakovat. Druhý pilot s pomocí systému řízení a optimalizace letu vyhledal traťový bod s názvem Romeo. Počítač však nedokázal nastavit dráhu letu. Airbus letěl v husté oblačnosti. Náhle se rozezněl systém signalizace blízkosti země. Krátce poté letadlo narazilo do horské stěny. V Nepálu se shromáždil mezinárodní tým vyšetřovatelů. Kvůli okolním horám nebylo řízení leteckého provozu v Káthmándů vybaveno radarem. To znamenalo, že nevěděli, kde přesně po letadlu pátrat. Poslední hlášená poloha thajského Airbusu byla 22,5 km jižně. Záchranné týmy metodicky propátraly celou oblast, ale marně. O dva dny později oznámili místní vesničané, že nalezli trosky letadla severně od Káthmándú, v místech, kde se začínají tyčit nejvyšší himálajské vrcholy. Letoun narazil do skalní stěny v nadmořské výšce 3300 metrů. Všech 113 lidí na palubě zahynulo. Kvůli extrémnímu terénu nemohly v blízkosti zóny dopadu přistát vrtulníky. K vraku se dalo dostat pouze čtyřhodinovým pěším pochodem po zrádné horské stezce. Jeden z britských vyšetřovatelů cestou zemřel na následky hypoxie. Vyšetřovatelé věděli, že thajští piloti ohlásili dispečerovi technickou závadu nespecifikovaného druhu a zařadili ji na seznam možných příčin havárie. Prošli záznamy o údržbě a zjistili, že o den dřív letadlu zkratovala přípojnice XP205, která napájí navigační přístroje. Trosky Airbusu byly složitě přemístěny do hangáru na letišti v Káthmándú, ale dotyčný díl se mezi pokroucenými a ohořelými kusy nenašel. Nahrávka z kokpitu odhalila, že kapitán nebyl spokojen s výkony druhého pilota během přiblížení. Ukázalo se také, že převzal komunikaci s řízením provozu, ačkoliv to bylo úkolem druhého pilota. Kapitánova frustrace postupně narůstala. Když se nepodařilo plně vysunout vztlakové klapky, požádal o odklon do Kalkaty. Povaha technických potíží letu 311 nyní byla jasná. Zvukový záznam nicméně vyjevil, že se problém s klapkami sám vyřešil. Kapitán se chtěl vrátit na jih k traťovému bodu Romeo a zahájit přiblížení znovu. Komunikace s dispečerem byla útržkovitá a kapitánovy opakované žádosti o návrat na Romeo zůstávaly bez odpovědi. Autopilot chtěl pro návrat na Romeo točit doleva. Tam byl ovšem hlášený provoz, a proto kapitán otočil knoflíkem pro nastavení kurzu doprava. Pravá zatáčka je měla bezpečně navést jižním směrem k traťovému bodu. Vyšetřovatelé však posléze uslyšeli druhého pilota, který naznačil, že letí na sever od Káthmándú do oblasti, které se dopravní letadla normálně vyhýbají. Data ze zapisovače letových údajů konečně umožnila analýzu dráhy letu. Vyplývalo z nich, že kapitán, místo aby letadlo srovnal, pokračoval v pravé zatáčce, takže se ve finále otočil o 360 stupňů, místo plánovaných 180. Aby zjistili, proč se tak stalo, zrekonstruovali vyšetřovatelé let na simulátoru. Brzy se ukázalo, že byl kapitán mimořádně zaneprázdněný a neustále ho něco rozptylovalo. V důsledku toho ztratil přehled o tom, co dělá. Měl před sebou problematické přiblížení, improvizoval pravou zatáčku a neuvědomil si, že při nastavení kurzu otočil knoflíkem příliš. Druhý pilot se snažil do palubního počítače zadat traťový bod Romeo, ale počítač to odmítal přijmout, protože Romeo nechali za sebou. Byl to jeden z varovných signálů, který je měl upozornit na blížící se nebezpečí. Zbývalo objasnit poslední záhadu. Proč letěli piloti pět minut na sever, aniž si to uvědomili. Vyšetřovatelé si všimli, že na kompasu v kokpitu chybí obvyklé označení světových stran písmeny. Z toho usoudili, že to mohlo přispět ke zmatení posádky. Nehoda letu 311 podtrhla potřebu modernější techniky při řízení letového provozu na nepálském Tribhuvanově letišti. Také potvrdila zásadní význam týmové spolupráce posádky.

Kan., skryté titulky

Uvidíte v TV