Co by kdyby
Kdyby Milan Rastislav Štefánik nezahynul v roce 1919, jak by ovlivnil osudy Československa? Štefánika si přivlastňovali jak zastánci Československa, tak slovenští fašisté, tak i krásné ženy. Jakou cestu by Štefánik zvolil? Tři odlišné verze jeho života rozehrává jeden z dílů cyklu Co by kdyby: Štefánik přistál. Milan Rastislav Štefánik se vedle Masaryka a Beneše nejvíc zasloužil o vznik samostatného státu. Jeho známosti s dámami z vyšších evropských společenských kruhů stály v pozadí úspěchu československé diplomacie při mírových jednáních po skončení první světové války. V roce 1919 byl jmenován ministrem války v Kramářově vládě a připravoval reorganizaci armády. 4. května 1919 se vracel letadlem Caproni z Itálie do vlasti. Letadlo havarovalo a celá jeho posádka zahynula. Okolnosti havárie nebyly dodnes spolehlivě objasněny. Stejně tak ale není jasné, jak by v případě hladkého přistání probíhal další Štefánikův život. Co kdyby Štefánik žil až do čtyřicátých let? Jak by mohl ovlivnit československou a evropskou politiku? A jak by se vyvíjel osobní život tohoto neodolatelného svůdce žen? Je možné, že by dal přednost dobývání ženských srdcí před dobýváním úspěchů v politice? K alternativnímu osudu M. R. Štefánika se vyjadřují renomovaní slovenští historikové Dušan Kováč, Miloslav Čaplovič, Peter Macho. V dokumentu se objeví i velký počet Štefánikových potomků.
skryté titulky
