Hrdelní zločiny: Zabijáci
Třídílný dokumentární cyklus Hrdelní zločiny představuje příběhy skutečných zločinců a vrahů, kteří byli za své činy v bývalém Československu popraveni. Autoři se věnují nejen pohnutkám, které pachatele ke zločinům vedly, ale také osudům jejich obětí a okolnostem vyšetřování. Filmy jsou plné rekonstrukcí, autentických materiálů, vzpomínek kriminalistů, lékařů, svědků, příbuzných obětí a dokonce i obětí, které útoky přežily. Je to vpravdě originální dokumentární počin, jehož sledování však vyžaduje pevné nervy: smrt se tu vyskytuje ve své extrémní podobě. Ve třetím díle budou představeny tři osudy sexuálních vrahů, jejichž oběťmi se staly malé děti a mladé dívky. Jaroslav Papež ubodal roku 1966 v promítací kabině kina Metro nůžkami jedenáctiletého chlapce a sexuálně jej zneužil. Předtím byl několikrát usvědčen z pohlavního zneužívání dětí, pohyboval se však na svobodě, jelikož dobová společnost si s případy pedofilie nevěděla příliš rady. Vzrušení v něm vyvolával pohled na krev. Sám si také za účelem ukájení způsoboval řezné rány na těle. Byl odsouzen k trestu smrti. Vojtěch Běloch byl rovněž vícekrát usvědčený pedofil, který v roce 1973 v Dubňanech na Hodonínsku znásilnil a zavraždil sedmiletou dívku. Po činu její tělo převezl na motorce v jutovém pytli a pohodil v lese. Byl však spatřen svědky a nález dívky po šesti dnech pro něj znamenal rozsudek smrti. Poslední z vrahů, Ladislav Hojer, byl sklenář, který od roku 1978 do roku 1982 spáchal na území tehdejšího Československa celkem pět vražd a jeden pokus o znásilnění. Po Václavu Mrázkovi z 50. let to byl náš druhý největší sexuální vrah, navíc s kanibalistickými sklony. Každý útok měl připravený a byl si vědom toho, co působí svým obětem. Rozsudek smrti byl potvrzen soudy tří instancí, nedostal milost prezidenta republiky a i na něj nakonec čekala oprátka.
2001, skryté titulky
