S Hubertem do lesa
Ahoj, kamarádi! Dneska těm štěněčím hrám zase vůbec nerozumím! Filip s Eliškou si podivně namaskovali čumáčky, běhají po zahradě s něčím, čemu říkají luk a šíp. Vykřikují, že jsou indiáni. Podle náčelníka dědy jim ale chybí pořádné indiánské čelenky, takže běžíme vypátrat nějaké peří. První pokus nic moc. Teda spíš slepičí nic. To byl taky nápad, zkoušet to vedle u toho protivného dalmatina! Nevadí. Nevzdáváme to a vyrážíme na výpravu do vzdálenějších lovišť. Jenže najít nějakého dravce, není úplně jednoduché. Loví na různých místech – některý umí prolétávat mezi stromy, jiný umí viset ve vzduchu, další krouží nad loukami a někteří jsou dokonce lovci ryb! Zrak a pařáty jim tedy závidím. Z ohromné výšky chytí i malou myšku! Přitom mně by bohatě stačil buřtík. Mňam! Kde jsme to skončili? Jo. Tak ta naše štěňata zkoušela – asi silou vůle – nějaké to pero dostat na zem. Bez úspěchu, samozřejmě. Když už to vypadalo, že půjdeme domů s prázdnou, tak se to stalo! Káně se těsně nad námi prudce sneslo k zemi a nějaký divný chlápek ho naložil do auta a začal s ním ujíždět. Určitě je to zloděj ptáků! Tohle nemůžeme nechat jen tak! Vyrážíme za ním. S mým čichem nám nemůže uniknout. Že jste zvědaví, jak tohle dopadne? Tak stopujte s námi!
skryté titulky
