Modravých dálek volání
Nataša Gollová a Ladislav Pešek se již na samém začátku své kariéry zařadili mezi nejpopulárnější mladé herce prvorepublikového filmu. Poprvé se společně před kamerami setkali v roce 1936 ve sportovní veselohře Naše jedenáctka a režiséři brzy objevili jejich přirozený komediální talent, jímž vystupovali z řad hereckých vrstevníků v tehdejší kinematografii. Ladislav Pešek zazářil ve studentských komediích Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, Nataša Gollová si získala publikum rolemi ztřeštěných dívek v titulech Eva tropí hlouposti či Hotel Modrá hvězda. Oba herci se na filmovém place setkávali i za protektorátu, příležitost jim poskytly snímky Okénko do nebe a Šťastnou cestu. Pak se jejich cesty musely rozejít – Nataša Gollová byla pro poválečnou kinematografii nežádoucí a trvalo řadu let, než se opět objevila na plátně. Ladislav Pešek naopak vyhovoval lidovým typům, které se ve znárodněném filmu výrazně prosadily. Jejich poslední velké setkání proběhlo před televizními kamerami v roce 1984, na samém sklonku života obou herců, kteří srdečně zavzpomínali na své herecké mládí a první velké příležitosti.
Režie:O. Reif
1984, skryté titulky
