Vraždy podle Solveig
Solveig Karlsdóttirová, spisovatelka kriminálních románů, předčítá v hospodě v Reykjavíku úryvky ze své poslední práce. Následně stráví noc se svým studentem Elfarem, za což se stydí před bratrem Árnim, který za ní přijde. Žádá ji, aby zajela za jejich matkou, která je na policii, protože před školou strašila děti hrůzostrašnými historkami o elfech. Árni, známý politik, chce matku dostat do pečovatelského domu. Ve vesnici zajde Solveig do hospody a setká se s kamarádem z dětství Jónem, který provozuje poslední rybárnu na pobřeží. Všichni ostatní už své odchytové kvóty prodali rybářskému koncernu. Solveig popíjí s kamarádkou Valou, a teprve ve čtyři hodiny se vrací po pobřeží domů. Náhle ve vodě spatří mrtvé mužské tělo – patří Jónovi… Velitel místní policie Villi okamžitě usoudí, že se Jón opil a spadl nešťastnou náhodou do vody. Solveig ale viděla, jak se ještě v hospodě ostře pohádal s Leifurem, Villiho synem. Zdá se, že i Jón hodlá své kvóty prodat a začít někde jinde. To by ovšem znamenalo konec celé vesnice. Mezitím si Solveig zajede prohlédnout pečovatelský dům, ale váhá matku tam umístit. Setkává se i se svou láskou Binnim, od kterého kdysi odešla, což jí mladý muž dodnes zazlívá. Přemluví Valu, aby ji zavedla do haly v rybárně, kde je prozatímně umístěno tělo mrtvého: všimne si modřiny na jeho spánku. Nezdá se jí, že by muž, který strávil celý život u moře, jen tak spadl do vody. Solveig vyžaduje pitvu, kterou policista považuje za zbytečnou. Solveig nicméně zatelefonuje své kamarádce patoložce do Reykjavíku a Tinna přijede. Prohlíží mrtvého a odebere mu krev. Pak je ale přistihne Villi a poručí jim, aby okamžitě odešly. Tinna soudí, že modřinu na hlavě mohl Jón klidně utržit při pádu do vody, nemusela být příčinou smrti. Ostatně se zdá, že mrtvý má v plicích vodu, tedy se utopil… Aniž by obzvlášť věřila tajemným historkám své matky, která trpí občasnou ztrátou paměti, Solveig se ve vesnici často zjevuje její sestra Unnur, která zemřela v sedmi letech. Jako kdyby jí chtěla něco sdělit a udržet ji na místě. Vesnice se schází na Jónově pohřbu a Solveigina matka se podivuje, že se dostavil i Bjarni Helgasson, který vesnici „zradil“, když prodal své odchytové kvóty velkému koncernu. Po karu Solveig navštíví Ólöf, manželku Leifura, která se ho nezúčastnila. Solveig se domnívá, že surový Leifur svou manželku bije. Valy jí vyprávěla o jakémsi muži, který nedávno přijížděl do vesnice a měl o ni zájem. Podle poznávací značky se ukáže, že to byl zaměstnanec koncernu, který měl za úkol posoudit situaci ve vesnici a možnosti nákupu odchytových kvót… Zanedlouho se Solveigině matce podaří téměř zapálit dům, když nechá zapnutý sporák, na němž stál hrnec, od kterého chytly záclony. Tentokrát už Solveig matku nechá odvézt do pečovatelského domu, ale hned při první návštěvě zjišťuje, jak moc je tam nešťastná. Solveig je smutno, a tak navštíví Binniho; obnoví spolu milenecký poměr, přestože Binni odmítá její nabídku přesídlit do Reykjavíku. Pak volá Tinna: analýza krve ukázala, že Jón za posledních 24 hodin nepožil ani kapku alkoholu. Solveig je jasné, že ho musel někdo zabít. Když to sdělí Binnimu, ten se okamžitě rozjede za Leifurem do továrny, kde ale Solveig, která jede za ním, najde Leifura mrtvého: někdo ho probodl nožem. Binni je zatčen, ale Solveig věří, že on vraždu nespáchal. Tvrdí, že ho našel mrtvého, snažil se vytáhnout nůž, pak se polekal a utekl. Solveig se už chystá k návratu do Reykjavíku, když ještě navštíví Bjarniho Helgassona, který jí sdělí zásadní informaci: zatímco po prodeji kvót zbytek rodiny odjel do Španělska, on zůstal ve vesnice s těhotnou vnučkou. Otcem jejího dítěte je Jón. Oba chtěli po prodeji Jónovy rybárny vesnici opustit a začít jinde nový život. Solveig začíná být vše jasné: zajede k Jónovu otci Sigurdovi, který se brzy přizná, že syna skutečně shodil do vody. Všechny je zaprodal, zradil, zničil všechno, co celý život budovali…
Režie:T. Endemann
Hrají:F. Potenteová, J. Johannsson, H. Schmahlová, D. Richardson
N, 2016
