Místo činu - Schimanski
--- o seriálu --- Krimi cyklus Místo činu se na obrazovkách německy mluvících televizí drží nepřetržitě od roku 1970. Za tu dobu vznikla v jeho rámci řada samostatných sérií, vždy zasazených do konkrétního města a s vlastními postavami vyšetřovatelů. Během historie cyklu se žádná jiná série netěšila takové popularitě jako Místa činu s postavou Horsta Schimanského odehrávající se v západoněmeckém Duisburgu. Figuře, vzešlé z tvůrčí mysli scenáristů Bernda Schwamma a Martina Giese, vdechl na samém začátku osmdesátých let život režisér Hajo Gies a především pak známý herec Götz George, který se proslavil již v šedesátých letech coby představitel akčních rolí v ikonické sérii adaptací románů Karla Maye. Schimanski přinesl ve své době zásadní odklon od dosavadní podoby hrdinů v německých televizních krimi seriálech. Namísto uhlazeného, až odtažitého vyšetřovatele staré školy přišli tvůrci s razantním mužem z lidu, který nešel pro ránu daleko, měl vlastní pojetí spravedlnosti, k jejímuž dosažení neváhal obejít pokyny nadřízených, a především se jako ryba ve vodě pohyboval mezi nižšími společenskými vrstvami, minoritami a přistěhovalci. Součástí jeho přirozenosti byla obhroublá mluva, inklinace k alkoholu a jídlu z pouličních stánků, hodně nedbalá elegance, ale také mnohé avantýry. Protipól vůči Schimanského impulzivitě a rozšafnosti pak v rámci seriálu představovali jeho kolega Christian Thanner a nadřízený Karl Königsberg. Thanner zosobňoval vyšetřovatele staré školy, který se úzkostlivě drží předpisů a policejní práce je pro něj prostě zaměstnáním jasně odděleným od soukromého života. Königsberg pak zastával roli zásadového, ale férového šéfa, který neváhá se svých vyšetřovatelů zastat před byrokraty z vyšších postů. Schimanski se navzdory počátečnímu bědování mravokárců stal zosobněním nové doby, televizním hrdinou pro poválečnou generaci, který svým přístupem k autoritám a neduhům německé společnosti rezonoval nálady přetrvávající od dob levicových protestů konce šedesátých let. Vedle toho díky fyzickým přednostem Götze Georgea ustanovil nový ideál maskulinity osmdesátých let, který nacházel odezvu nejen v hetero oblasti. Díky tomu všemu figura Schimanského zásadně ovlivnila styl nadcházejících krimi seriálů německé provenience, byť žádný z dalších hrdinů nejen z cyklu Místo činu, ale i dalších seriálů neutkvěl v povědomí diváků tak pevně, jako právě on. Ostatně Schimanského styl přirozené obhroublého vyjadřování zásadně ovlivnil také německý jazyk, když výrazy původně považované za vulgarismy a projevy nejnižších vrstev etabloval do běžné mluvy. Vedle samotného vyšetřovatele utvářelo styl seriálu zásadní mírou také dějiště. Vyprávění hojně využívá reálné lokality Duisburgu a evokoval génia loci této průmyslové metropole západního Porůří. Přístaviště, ocelárny, strojírny, loďařství a další závody mnohdy představovaly pozadí jednotlivých případů, které se zaměřovaly také na kolorit zdejšího obyvatelstva, především pak na gastarbajtry, nižší společenské vrstvy a noční život. To se promítalo i do samotné povahy případů a motivací pachatelů, takže řešené zločiny zpravidla měly přízemní a špinavou podobu. --- 1. díl ---- Nález mrtvoly v duisburském přístavu spouští první televizní vyšetřování dnes již legendárního komisaře Horsta Schimanského. Lodník Heinz Petschek byl zmlácen a ubodán. Šéf kriminálky Königsberg nasadí na případ právě Schimanského, který má s prostředím přístaviště a tamními existencemi letité zkušenosti. První stopy vedou Schimanského a jeho kolegu Christiana Thannera k domněnce, že se jednalo o vraždu z vášně, neboť se ukáže, že Petschek měl milostné poměry s ženami dvou přístavních dělníků. Nález další mrtvoly, tentokráte tureckého gastarbajtra, naznačuje, že by vraždy mohly mít spojitost s místním organizovaným zločinem a jeho buňkou překupníků zbraní.
Režie:H. Gies
Hrají:G. George, E. Feik, U. Matschoss
N, 1981, skryté titulky
