To je opera
Celý název Mozartovy před-předposlední zpěvohry z roku 1789 zní Cosi fan tutte, ossia La scuola degli amanti, česky Takové jsou všechny aneb škola milenců. Údajná amorálnost příběhu odsoudila skladatelovu italskou operu buffa na libreto libertina Lorenza da Ponteho k četným dobovým úpravám a v průběhu 19. století i k zapomnění. Co budilo pohoršení? Na základě sázky si dva mládenci v exotickém přestrojení vymění s úspěchem své snoubenky, které jim před rozloučením přísahaly věčnou věrnost. Je to staronová zápletka, jejímž základem jsou morální soud nad ženskou stálostí a chlapská vychloubavost, plynoucí z přemrštěné ješitnosti. Komická zpěvohra Cosi fan tutte byla objednána vídeňským Hradním divadlem po úspěšném obnovení inscenace Figarovy svatby v roce 1789. Z historických pramenů vyplývá několik zajímavých souvislostí, včetně citace dobově oblíbených Mesmerových magnetických vln, které přemůžou účinek smrtelného jedu, nebo narážky na „malou“ Tureckou vojnu a s ní spojené josefínské obléhaní Bělehradu. Tato opera buffa o dvou dějstvích poprvé zazněla 26. ledna 1790 ve Vídni, ale docílila pouhých pěti představení, protože krátce na to zemřel císař Josef II., vyčerpán státnickými povinnostmi a polním tažením, a vídeňská divadla byla v době přísného smutku dlouhodobě uzavřena. A tak opera, kterou odsuzoval jak Beethoven, tak i Wagner, došla plného uplatnění až ve 20. století, kdy se společenské konvence a posuzování tzv. swingers party značně uvolnily.
Režie:R. Gener
skryté titulky
