Letečtí stíhači v boji II (5/14)
Moderní stíhací letouny jsou schopné vypátrat protivníka i v absolutní tmě. S nepřeberným množstvím stále dokonalejších radiolokátorů a řízených střel kategorie vzduch-vzduch je mezi operacemi ve dne a v noci už jen malý rozdíl. Ale nebylo tomu tak vždy. Průkopníci nočních leteckých soubojů se vznesli k obloze desítky let předtím. Vyzkoušeli v boji nové technologie a taktiku, které jim umožnily ovládnout noční oblohu. Zažijeme noční akci amerického stíhacího letounu VFN-76 při útoku na japonské ostrovy ve válce v Pacifiku, setkáme se s upravenými Hellcaty F6F vybavenými tehdejší novinkou – radiolokátory, s britskými P-61 (Black Widow). Pak se posuneme v čase do bojů na Korejském poloostrově, kde byly v roce 1953 americké bombardéry B-29 v naprosté tmě eskortovány k cíli nočními stíhačkami F3D Skyknight námořní pěchoty. Na konci korejské války byly zbraňové systémy téměř dokonalé. Museli jste se jen ujistit, že máte zaměřený správný cíl, počkat, až ho hlavice raket uzamknou, a vypálit. Schopnost vyhledávat a ničit cíle v noci a za každého počasí se stala běžnou u všech stíhacích letadel. Během války ve Vietnamu se speciální noční stíhačky staly minulostí. Počet specializovaných letadel se neustále zmenšoval. Dnes už dokáže každá stíhačka bojovat stejně dobře v noci jako ve dne. Na závěr tohoto dílu se ocitneme v operaci v březnu 1999, v operaci Allied Force, kdy kombinované síly Severoatlantické aliance NATO udeřily na Srbsko.
USA, skryté titulky
