Tažení Alexandra I. do Evropy (2/4)

Vyhledat na Seznam.cz

Ruská armáda kráčela po silnicích Německa. Před šesti měsíci osvobodila Rusko od Napoleonových hord. Francouzský císař uprchl do Paříže, shromáždil novou armádu a vyrazil s ní znovu proti vojskům Alexandra I. Na stranu Ruska se přidalo Prusko, Rakousko a Švédsko. Vojska protifrancouzské koalice byla rozdělena do tří armád: severní armáda pod velením švédského korunního prince Bernadotta, slezská armáda pod velením pruského maršála Blüchera a česká armáda pod velením rakouského polního maršála Schwarzenberga. Ruská vojska byla rozdělena mezi tyto armády. Čtvrtá, pod vedením Bennigsena, se zformovala v Polsku. Na základě společné dohody ruských, rakouských a pruských panovníků byl vrchním velitelem všech spojeneckých sil jmenován polní maršál Karel I. Filip ze Schwarzenbergu. Napoleon považoval Drážďany za nejdůležitější město. Byly zde shromážděny zásoby potravin na dva měsíce pro 300 tisíc vojáků, toto výborně opevněné město bylo srdcem jeho armády. Po neúspěšném útoku na Drážďany ustupovala Schwarzenbergova vojska do Čech cestou procházející horskými údolími Krušných hor. Až následující bitva u Chlumce, která se odehrála 29. a 30. srpna 1813, byla prvním velkým vítězstvím spojeneckých sil. V prvních dnech října spojenci dostali čerstvé posily a přešli do útoku. Napoleon nechal silnou posádku v Drážďanech a vyslal své vojáky k Lipsku. Dne 16. října 1813 se zde utkal se všemi vojsky spojenců v největší a rozhodující několikadenní bitvě napoleonských válek, zvané též Bitvou národů.

Rus., skryté titulky

Uvidíte v TV

Uvidíte v TVDoporučujeme