Na hranici tradic
Obec Strání v hornaté oblasti Bílých Karpat mohou mít zasvěcení spojenou především s tradiční masopustní obhlídkou s rituálním mečovým tancem Pod šable, který si svého času zamiloval a k jeho popularizaci napomohl Leoš Janáček, který sem za svého života pravidelně zajížděl. Strání, to je ale také folklorní soubor, dechová hudba nebo cimbálové muziky. A především Vlasta Grycová, vynikající zpěvačka a bezedná studnice (nejen) straňanských písní. Nejdříve zpívala ve smíšeném pěveckém sboru Moravských skláren a také v jazzové kapele svého bratra. Současně docházela také do ženského sboru Strání, kde si jí všiml cimbalista Jaroslav Čech a primáš Jaroslav Staněk. Když pak hledali do svého souboru Hradišťan zpěvačku, pozvali si tehdy teprve patnáctiletou Vlastu Grycovou. Od roku 1968 pak začala Vlasta Grycová účinkovat v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů. Přišla i další účinkování v lidových souborech, v roce 1985 jí pak vyšla u Supraphonu dlouhohrající deska. Vlasta Grycová pomáhala s výchovou straňanských dětí v místní písňové tradici. V jejím cituplném projevu našel zalíbení nejeden milovník lidové hudby, podle mnohých tkvěla její síla především v přednesu pomalých písní a balad, nezapomenutelné je ale i její podání svatebních písní nebo ukolébavek.
Režie:B. Hollanderová
2011, skryté titulky
