Na hranici tradic
František Okénka je považován za legendu horňáckého folkloru. Známé bylo jeho účinkování v muzikách Jožky Kubíka, Martina Hrbáče, ale i dalších. Byl spojován se založením horňáckých slavností a Mladým Horňáckem. Byl znám nejen jako zpěvák a muzikant, ale také jako tanečník, vedoucí pěveckých sborů či vypravěč. František Okénka se narodil coby třetí potomek nijak zvlášť zámožné rodiny. Ale už od dětství mu byla vštěpována láska k muzice a úcta ke vzdělání. V jeho prvních hudebních krůčcích ho kromě rodiny nejvíce podporoval jeho budoucí tchán, kostelní varhaník a také zpěvák Jan Čambal. V cestě na měšťanku a později na učitelský ústav do Brna jej pro změnu nasměroval ředitel obecné školy ve Strážnici Jan Okénka. V roce 1941 studia úspěšně absolvoval, poté začala s několika málo válečnými a poválečnými peripetiemi jeho kantorská kariéra v malotřídkách v Malé a v Hrubé Vrbce a v Kuželově. Z trojtřídky v Hrubé Vrbce odešel jako oblíbený ředitel po více než čtyřiceti letech praxe v roce 1983 do penze. Ale hned v roce 1987 získává místo kustoda a průvodce v kuželovském větrném mlýně (památka z roku 1842), tzv. Větráku. To sice znamenalo konec aktivního hraní a zpívání v muzice Martina Hrbáče, na druhou stranu to však "panu rídícímu", jak jej mnozí označovali, přineslo novou životní náplň. František Okénka byl v době natáčení ve svých devadesáti letech zřejmě nejstarším aktivním průvodcem po kulturní památce. A dost možná že nejen ve střední Evropě. V roce 1996 vydal vlastní profilové CD a v roce 2007 byl František Okénka uveden do síně slávy Folklorní akademie (FOSKAR).
Režie:B. Rychlík
2011, skryté titulky
