Sólo pro... Terne Čhave
Kořeny romské skupiny Terne čhave sahají hluboko do osmdesátých let, kdy se tito „Mladí kluci“ objevili mj. ve finále folkové Porty. V 90. letech skupina přerušila svoji činnost, comeback přišel téměř o deset let později – a nově obnovení Terne čhave slavili kupodivu největší úspěchy opět před folkovým publikem. Přitom jejich hudba rozhodně není nijak uhlazená, či dokonce měkká – jedná se o říznou směsici romského folkloru, jazzu, rytmického rocku a taneční hudby. Díky tomu je převážně autorská tvorba Terne čhave silně nadžánrová. Terne čhave těží z ostrého zvuku rytmické sekce, z vynikajícího čtyřhlasého vokálu, ze souhry tří kytar doplněné houslovými ornamenty – a především z nezměrného charismatu. Na první poslech určitě zaujme výkon sympatického kytaristy a zpěváka Gejzy Bendiga, který dokáže zvednout publikum ze židle nejen brilantním sólem, ale i radostí, která z něj na pódiu tryská jako láva z nitra země. (2004).
Režie:V. Fatka
2004
