Industrie (4/12)
Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace. Po první světové válce a koncem roku 1918 mají lidé v nově vzniklém Československu docela prostá očekávání. Když se řekne první republika, vybavíme si idylu starých časů, v nichž vše fungovalo tak nějak poctivěji a férověji než dnes. Stejně tak si neúrodná pole Vysočiny spojujeme spíš s pěstováním brambor než s průmyslem. Přesto osudy škrobárenského podniku Amylon v Havlíčkově Brodě vyprávějí jiný příběh. Vypovídají o tom, jak průmysl raného Československa ovládla Živnostenská banka napojená na stát, a o pravidlech, kdy o úspěchu nebo krachu rozhodovaly konexe. V tuto dobu je škrobárenská firma Amylon důležitým podnikem na Vysočině. Stane se jím už před válkou. Tehdy František Malínský namísto boje s konkurencí nabídne svým soupeřům akciové podíly. Vyrábí škrob, líh a je největším producentem glukózy – tedy hroznového cukru – široko daleko. Nový stát znamená pro podobné firmy značné příležitosti a vyjeví zásadní roli bank. Tu hlavní sehraje Živnostenská banka, v jejíž správní radě majitel Amylonu figuruje. Když chodí lidé z oslav založení republiky na náměstích domů, mívají hlad. Potravin je zoufale málo a jsou na příděl. Na osobu připadá půl kila mouky týdně a půl kila masa měsíčně. Ani během velké hospodářské krize nepanuje taková bída jako první dva roky po vzniku Československa. Žádné nadšení rovněž nelze pozorovat u více než tří milionů českých Němců, pro něž tento nový stát znamená prohru a nevýhodné postavení. Hned po válce vyskočí počet nezaměstnaných na 228 000. Péči potřebuje 210 000 válečných invalidů. Dělnické mzdy jsou na úrovni 37 % předválečné výše, zatímco ceny potravin se blíží ke dvojnásobku. Stát se nachází v hospodářském rozvratu, nicméně firmy jako Amylon mohou růst. První republika je nedílně spojena s Živnostenskou bankou a spjat je s ní i Malínského Amylon. Banka si získá naprosto dominantní postavení ve státě i průmyslu. Vzniká už roku 1868, aby financovala malé a střední české podniky. Velké jméno si udělá během války, kdy se její management staví proti půjčkám monarchii. Manažeři věznění za velezradu jsou po válce za národní hrdiny. Jeden z nich, Jaroslav Preiss, se stává jejím ředitelem. František Malínský je jeho přítelem a znají se léta z banky, v níž majitel Amylonu figuruje ve správní radě. Amylon je jen jednou z položek v bohatém portfoliu Živnostenské banky. Její moc se vznikem republiky nezadržitelně roste. Ředitel Preiss ovlivňuje její hospodářskou politiku od samého počátku. Ta pravá chvíle banky přichází s takzvanou nostrifikací. To je moment, kdy stát donutí několik set českých firem přenést svá ředitelství z Vídně na naše území kvůli daním. Po válce podniky nemají peníze na obnovu a Živnobanka jim je poskytuje za podíl v akciích. Tak nad nimi získává kontrolu. Na konci roku 1920 vrcholí napětí ve společnosti a odehrávají se ty nejdrsnější sociální bouře. Jsou důsledkem nejen nedostatku, ale i zklamání, že přísliby znárodňování klíčových průmyslů a vyvlastňování velkých majitelů půdy zůstávají jen na papíře. Kvůli sporům v sociální demokracii se odehrává prosincová generální stávka. V Kladně a dalších místech vypuká násilí, zasahuje armáda a střelba připraví život 14 lidí. Zanedlouho, v roce 1921, jedna z frakcí sociální demokracie zakládá Komunistickou stranu Československa. Komunistická strana vzešlá z bídných poválečných let se stane dramatickým aktérem našich dějin. Živnostenská banka opanuje průmysl a bude výrazně stát za prosperitou velkého průmyslu. Do jejího koncernu budou patřit desítky podniků včetně těch největších jako ČKD, hutě Poldi nebo Synthesia.
Režie:I. Bystřičan
skryté titulky
