Letecké katastrofy
Těsně před dosednutím se kapitánovi vymklo řízení a letoun narazil do skladiště kilometr a půl od ranveje. Z hořícího vraku unikli tři cestující, ale tři členové posádky a dva další pasažéři při nehodě zahynuli. Kompaktní charakter místa nehody svědčil o tom, že letadlo bylo v okamžiku nárazu vcelku. Tím pádem bylo možné vyloučit konstrukční problém coby možnou příčinu. Stopy na zemi a okolních stromech nasvědčovaly tomu, že Jetstream letěl srovnaný v přímém směru. Piloti se ho zjevně až do poslední chvíle snažili ovládat. Vyšetřovatelé si všimli silné vrstvy námrazy na špičkách křídel a zvažovali, zda příčina nehody nemůže ležet tady. Poškození křídel znemožnilo určit, jestli byl odmrazovací systém aktivován a funkční. Stejným vzdušným prostorem jako let 6291 v té době prolétala jiná letadla. Jejich piloti sice hlásili namrzající srážky, ale všichni bez problémů přistáli. Rovněž piloti United Express, kteří dotyčné letadlo ten den řídili v podobném počasí, vypověděli, že odmrazování fungovalo, jak mělo. Řídící letového provozu potvrdil, že posádka o nepříznivých povětrnostních podmínkách věděla a výslovně kvůli tomu požádala o povolení stoupat do vyšší letové hladiny. Zmínil ovšem také, že se let 6291 blížil příliš rychle a musel posádce nařídit, aby zpomalila. Vyšetřovatelé doufali, že jim potřebné odpovědi poskytnou data z palubního zapisovače. Profil sestupu naznačoval, že se posádka kvůli nebezpečí námrazy rozhodla nalétnout z velké výšky a prudce klesnout. Na pokyn dispečera stáhli motory na volnoběh a ponechali je v této poloze. Letadlo zpomalilo pod předepsanou rychlost. Jak ale mohlo snížení rychlosti vyústit v nehodu? Zapisovač letových údajů ukazoval, že ještě 13 sekund před nárazem měla posádka zapnutý autopilot, který ji měl asistovat při přistání. Automatika sice pilotům usnadňuje práci, ale piloti během přiblížení obvykle řídí ručně. Když v tomto případě klesl letoun pod sestupovou rovinu, autopilot zvedl příď, aby nabral výšku. Tím ovšem došlo k dalšímu snížení rychlosti a letadlo ztratilo vztlak. Poslední šancí, jak zjistit, proč posádka dopustila, aby letadlo zpomalilo na pádovou rychlost, byl záznamník hovoru v kokpitu. Nahrávka potvrdila, že piloti o nebezpečí námrazy věděli, úmyslně nalétli z velké výšky a úspěšně aktivovali odmrazovací systém. Zároveň vyšlo najevo, že mezi kapitánem a druhým pilotem vládlo napětí a pocit nedůvěry. Když obdrželi povolení přistát, druhý pilot nehlásil výšku a rychlost letadla. Největší překvapení vyvolala skutečnost, že když se v kokpitu rozezněla výstraha před pádem, kapitán nezvýšil rychlost, jak by se očekávalo, ale zpochybnil jednání druhého pilota. V závěrečných okamžicích letu očekávali vyšetřovatelé, že kapitán zavelí zvýšit tah na maximum a provést průlet. Místo toho nařídil zvednout klapky, ačkoliv se tím ještě víc snížila schopnost letadla udržet se ve vzduchu. Vyšetřovatelé stanovili, že nehodu způsobila série pilotních chyb. Stále však nevěděli, jak se mohla v kokpitu sejít tak nesehraná posádka. Všichni piloti, kteří dřív létali s dotyčným kapitánem, vypověděli, že mu chybělo sebevědomí a při přistání pravidelně spoléhal na autopilota. Po prozkoumání osobních záznamů posádky dospěli vyšetřovatelé k závěru, že aerolinie neměly přiřadit naprostého nováčka ke kapitánovi, který na daném typu letadla v minulosti zaznamenal řadu neúspěchů. Finanční tlaky a nedostatek personálu dovedly dopravce k fatální chybě.
Kan., skryté titulky
