Letecké katastrofy
Sklopil příď, ale letoun se začal přetáčet doleva. Řízení se pilotům vymklo a kapitán ohlásil nouzový signál Mayday. 80 vteřin po prvním náznaku potíží narazil let 294 do země. Oba piloti zahynuli a letadlo bylo zcela zničeno. K havárii došlo na jednom z nejpustších míst na planetě, na dalekém švédském severu. Práci vyšetřovatelům komplikovaly omezená doba denního světla a extrémně nízké teploty. Z polohy trosek a velikosti kráteru vyvodili, že letadlo bylo mimo kurz, padalo po zádech a do země narazilo téměř rychlostí zvuku. Do Stockholmu bylo k bližšímu prozkoumání dopraveno několik tun trosek. Navzdory značnému stupni poškození řídicích ploch, vyšetřovatelé vyloučili mechanickou závadu. Stejně tak se nepodařilo najít stopy svědčící o požáru či výbuchu na palubě. Letadlo podle všeho narazilo do země vcelku. Řídící letového provozu, který měl ten večer službu, o povaze ohlášeného nouzového stavu nic nevěděl. Údaje z radaru potvrdily, že letadlo klesalo velmi rychle, a než zmizelo z dosahu, stočilo se na východ. Ze zásadního nesouladu dat z palubního zapisovače vyšetřovatelé vyvodili znepokojivý závěr. V důsledku závady na inerciální referenční jednotce (IRU, gyroskopu, který dodává zásadní informace displejům v kokpitu a zapisovači letových údajů), ukazoval kapitánovi umělý horizont, že klopí nahoru, zatímco letadlo letělo vodorovně, a že se naklání doprava, zatímco se naklánělo doleva. Bylo velmi pravděpodobné, že kapitán sklopil příď v reakci na situaci, která ve skutečnosti neexistovala. Kapitánův displej i palubní zapisovač získávají data ze stejného zdroje. Přístroj druhého pilota je připojen k jiné jednotce IRU, jejíž údaje zapisovač nezaznamenává. Pokud však displej druhého pilota fungoval správně, musel vidět, že letí přímo a vodorovně. Proč potom nechal kapitána, aby letadlo navedl do střemhlavého pádu? Pro lepší představu vytvořili vyšetřovatelé simulaci letu založenou na údajích z kapitánovy jednotky IRU. Několik sekund poté, co jeho přístroje ukázaly, že letadlo stoupá, kapitán sklopil příď. Podle umělého horizontu se však příčný náklon neměnil. Kapitán proto dál tlačil letoun do stále strmějšího pádu, až se mu řízení vymklo z rukou. Vyšetřovatelé viděli, co se stalo, ale pořád nechápali, jak mohlo selhání jediného přístroje ve ztrojeném systému vést k tak náhlé a katastrofální nehodě. Aby lépe pochopili, jak posádka interpretovala data, soustředili se vyšetřovatelé na zvukový záznam z kokpitu. Ten odhalil, že spolu piloti téměř nekomunikovali a vůbec nemluvili ani o neobvyklém klopení, ani o tom, jak tento problém řešit. Nahrávka také zachytila výstrahu před úhlem náklonu. Protože v letounu CRJ-200 dostávají displej úhlu náklonu a výstraha údaje z inerciální referenční jednotky na straně druhého pilota, znamenalo to, že tato fungovala správně. Druhý pilot měl vědět, že letadlo neklopí nahoru. Proč tedy nechal kapitána nalétnout do země? Ačkoliv jsou k tomu při výcviku vedeni, piloti nezkontrolovali záložní přístroj, aby zjistili, na které straně je závada. Letový simulátor potvrdil, že piloti obdrželi výstrahu varující před rozdílnými hodnotami klopení. Zároveň se však také ukázalo, displeje v kokpitu přešly do úsporného zobrazení. Aby se mohl pilot lépe soustředit, z displejů v rámci tohoto bezpečnostního opatření zmizí všechny nepodstatné informace. V případě letu 294 to znamenalo, že výstraha před rozdílnými hodnotami příčného náklonu byla zobrazena pouhé čtyři sekundy. Kapitán tak neměl dostatek času, aby si jí všiml. Instinktivně sklopil příď, aniž si uvědomil, že tím navádí letadlo do pádu. Umělý horizont druhého pilota tím pádem rovněž přešel do úsporného režimu, ovšem v téměř opačné konfiguraci oproti kapitánovu. Letová zkouška ve stejném typu letadla za identických podmínek odhalila, že když piloti zapnuli světla v kokpitu, bylo nemožné, aby viděli horizont či světla měst na zemi. Pravděpodobně se plně spoléhali na přístroje, které jim ovšem ukazovaly protichůdné informace. Vyšetřovatelé byli přesvědčení, že rychlý sled událostí vyvolal u obou pilotů takzvaný „efekt překvapení“. Ten spolu s negativním přetížením, kterému byli vystaveni, a nedostatečnou komunikací vysvětlovaly problémy posádky při řešení nastalého problému. Zjistit, proč kapitánova jednotka IRU nefungovala, se nepodařilo. Bez ohledu na příčinu by však tato závada k nehodě vést neměla.
Švéd./Kan., skryté titulky
