Německo a studená válka

Mnozí historici vymezují období Studené války projevem Winstona Churchilla v americkém Fultonu v březnu 1946 a rozpadem Sovětského svazu v prosinci 1991. Jiní poukazují na to, že zásadní neshody mezi Sovětským svazem a Západem se začaly projevovat už v posledních obdobích 2. světové války a krátce po ní. Onen latentní konflikt, který naštěstí nepřešel ve válku skutečnou, se projevoval v mnoho oblastech. Nejen v přípravě na možnou vojenskou konfrontaci, ale i soustavným ideologickým bojem, obchodními sankcemi či kulturními a sportovními naschvály. Studená válka neprobíhala ve stejné intenzitě. Během oněch čtyřiceti pěti let docházelo k zostřování i uvolňování vztahů mezi supervelmocemi oné doby – Spojenými státy a Sovětským svazem. Ono mocenské přetahování sledoval po dlouhá léta se znepokojením celý svět. Významnou, byť vlastně nechtěnou roli na poli onoho přetahování, hrály oba dva tehdejší německé státy – SRN a NDR. Z tohoto důvodu se němečtí dokumentaristé rozhodli pro připomenutí nejdůležitějších momentů války, ke které nakonec nedošlo, ale která byla několikráte takřka za dveřmi. Ve svém dvoudílném snímku využívají řadu archivních materiál, jak filmových, tak rozhlasových a televizních. K účasti v tomto rozsáhlém projektu se jim podařilo získat i řadu svědků těchto událostí z obou táborů. Tak k nám jejich prostřednictvím promlouvají američtí, sovětští či němečtí diplomaté a vojáci, politici, novináři i obyčejní lidé“, která ona doba chtě nechtě poznamenala. Druhý díl je vymezen následujícími historickými milníky: Vietnamskou válkou (1960–1975), dvojím rozhodnutí NATO a mírovým hnutím v SRN (1979–1983), bojkotem Olympijských her v Moskvě (1980) a Los Angeles (1984), glasností a perestrojkou Gorbačova (1985–1991), masovými protesty v NDR a pádem Berlínské zdi (1989), americko-sovětskou dohodou o omezení strategických zbraní START I (1991) a zhroucením Sovětského svazu (1991).

N, skryté titulky