Na programu televize (5/12)

Historické romány i historické filmy jsou projekčním plátnem současnosti, vždy však záleží na úhlu pohledu, tedy interpretaci. V lepších případech jde o věčné lidské hodnoty, v těch horších vítězí hodnoty a zájmy mocných. Historických témat si začala televize všímat až v 60. letech, kdy nabrala dostatek zkušeností a měla autorské zázemí pro hranou tvorbu. Než vznikly původní hry či seriály s historickou tematikou, sahali autoři po literárních předlohách. Ať už to byla slovenská inscenace Pavola Haspry Caligula podle Alberta Camuse nebo skvělá Moskalykova Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou podle novely Arnošta Lustiga. Dějinné období, téma nebo osobnost se stávaly televizní předlohou v závislosti na době – v uvolněné atmosféře konce 60. let byl prostor pro témata jako Dreyfusova aféra nebo justiční omyly 50. let – o jednom z nich je film Dlouhé dopoledne. Seriálového zpracování se dočkala románová rodinná sága Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu nebo Jiráskův F. L. Věk v režii Františka Filipa. Ten se dostal na obrazovky už v době začínající „normalizace“, takže pro tvůrce i pro diváky představoval únik od tíže doby. Bratislavské studio ČST se pustilo do jednoho z největších projektů 70. let, navíc slovensko-maďarské koprodukce. Seriál Vivat Beňovský ztvárnil příběh slovenského dobrodruha, cestovatele, a nakonec krále Madagaskaru, a hrálo v něm dvě stě herců, deset tisíc komparsistů a skoro tisíc koní. V 80. letech bylo čím dál těžší vyhýbat se dějinám 20. století. Bylo potřeba se věnovat historii dělnického hnutí (Anna proletářka), druhé světové válce a partyzánskému odboji (seriály Matka, Rodáci, Povstalecká história, Roky prelomu) nebo osobnostem významu prvního dělnického prezidenta – Klementu Gottwaldovi. Občasné exkurzy do minulosti se přesto podařily – dokládá to skvělá inscenace Oldřicha Daňka Španělé v Praze, nebo výpravná pětidílná sága Miloslava Luthera Lekár umierajúceho času o životě Jana Jesenia. O tom, že se navzdory zadání – napsat dělnický seriál – může podařit divácky úspěšné a řemeslně skvěle odvedené dílo, svědčí seriál Synové a dcery Jakuba Skláře. Zkušený autor Jaroslav Dietl vytěžil z prostředí tohoto starého řemesla a příběhů česko-německého pohraničí plnokrevné postavy. Dokonce se zde poprvé objevilo téma odsunu Němců. Další tabuizované téma – osudy českých letců v Británii – se na televizní obrazovky dostalo až v roce 1991. V Hřbitově pro cizince si v režii Jaroslava Dudka zahrál svou životní roli Josef Dvořák.

Režie:J. Skalický

skryté titulky

Uvidíte v TV