Písně českých básníků (10/10)
Cyklus ČT, kterým provází Tomáš Klus, je věnovaný českým básníkům 20. století, jejichž básně zhudebnili muzikanti napříč žánry populární hudby. Nonsensové básničky Emanuela Frynty, překladatele a literárního teoretika, jsou svojí lehkostí a vtipností v zásadním rozporu s Fryntovým životním osudem. Nadaný student rusistiky a srovnávací literatury opustil studia na FF UK krátce před absolutoriem na protest proti politicky vynuceným odchodům svých profesorů po únorovém převratu v roce 1948. Svůj jasný postoj vůči komunismu nikdy nezměnil, a proto možnosti jeho seberealizace byly velmi omezené. Celý život působil jako překladatel na volné noze, což s sebou kromě jisté nezávislosti neslo i hmotný nedostatek. Sbírka Písničky bez muziky, z nichž řadu básniček později zhudebnil Petr Skoumal a zapsal tak do uší už několika generací dětí, byla připravena k vydání už v roce 1969. Vydání se ale dočkala až v roce 1988, třináct let po smrti Emanuela Frynty.
Režie:A. Sirotková
ČR, skryté titulky
