Hitšaráda
V úvodu Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř mluví o měsíci lásky – květnu a o programu, na aktuální téma pak pouštějí archivní píseň Karla Gotta V máji. U umělého táboráku z propan-butanové láhve Šíp s Uhlířem hovoří o blížícím se létě a atmosféře večerních táboráků. Uvádějí písničkáře Wabiho Daňka, který ve studiu hraje a zpívá písně Plameny a Úspěšný muž. V novém kole Hitšarády Šíp a Uhlíř nejprve hovoří o lásce a její důkladné analýze, o níž se pak pokoušejí v rekonstrukcích několika lásek známých ze slavných dramatických děl: Bůh (Uhlíř) přemlouvá Adama (Šíp), aby mu dal své žebro, že mu z něj udělá ženu, která ho zahrne láskou, ale Adam své žebro brání. Dále Uhlíř mluví s Romeem (Šíp), který se celým jménem jmenuje Alfa Romeo, o tragičnosti jeho lásky, a protože Uhlíř s koncem příběhu podle Shakespeara nesouhlasí, přemýšlí nad lepším řešením, například dát Julii nějaký dárek, třeba kotě. V cyklu "Kdo je vinen" Uhlíř hovoří s expertem na manželské zločiny JUDr. Karlem Tlučhubou (Šíp) o činu škrtiče Othella, který podle Tlučhuby není v Shakespearově dramatu potrestán, a tak je třeba převést zločince z jeviště do soudní síně – Othello (Šíp) v soudní síni popisuje soudci (Uhlíř), jak uškrtil svou ženu Desdemonu, a svůj čin předvádí na figurantce. V televizním baletu "Kráska a zvíře" tančí Šíp jako zvíře s neurčenou baletkou – zvíře se rozhoduje mezi láskou a žrádlem, nakonec zvítězí hlad, ovšem kráska si zvíře získá zpět džbánem s Prazdrojem. Nakonec Uhlíř hovoří s autorem divadelní hry "Šárka Ctirada nerada" Karlem Šípspearem (Šíp), podle něhož došlo k osudné historické mystifikaci, neboť Šárka a Ctirad se nemilovali, ale naopak nenáviděli, Šípspeare pak vypráví děj své hry.
Režie:P. Održálek
1986
