Italský fašismus v barvě: Nástup k moci (1/2)

Zprvu byl Mussolini chválen za to, jak se vyrovnal s komunisty. Záhy však měli všichni poznat jeho krutý režim. První část dvoudílného britského dokumentu Na počátku 20. století se objevují první náznaky radikalismu, který z Benita Mussoliniho učiní jednoho z nejobávanějších diktátorů nedávné minulosti. Byl silným nacionalistou a své vlastenectví stavěl na odiv jako novinář i dobrovolný voják během 1. světové války. Brzy si jasně vytyčil dva hlavní nepřátele – pacifistickou katolickou propagandu a socialisty, k nimž se dříve hlásil a kteří jej zklamali svým nedostatečným válečným nadšením. Itálie sice byla po skončení Velké války na straně vítězů, kořist v podobě afrických držav ale nezískala, což budoucí duce cítil jako nespravedlnost a během několika let si je tedy chtěl podmanit v rámci svých snah o znovuobnovení mocenské nadvlády a rozsahu římského Impéria. 23. března 1919 se pod Mussoliniho vedením na základě právě vydaného manifestu zformovaly již dříve existující skupiny radikálním nacionalistů a vzniklo fašistické hnutí, tzv. Fasci Italiani di Combattimento. Pověstné černé košile, které měly během tří let prostřednictvím pouličních masakrů a politických vražd prosadit a doprovodit Benita Mussoliniho do čela Itálie.

VB, skryté titulky

Uvidíte v TV