Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Obec Máselnou Lhotu na mapě nehledejte. Vymyslela ji totiž v polovině 90. let tvůrčí skupina Anny Beckové a Vladimíra Branislava s vydatným přispěním režiséra Petra Buriana. V jednotlivých příbězích se promění vždy ve skutečnou obec či město a na skutečných událostech a osobnostech se pak seriál snaží postihnout charakter uplynulého padesátiletí a historickou zkušenost národa. Výjimečný cyklus, který měl premiéru v roce 1996, odhodlaně a provokativně mapuje rok po roce naši poválečnou historii prostřednictvím místních událostí, osudů a příběhů odehrávajících se na pozadí tzv. velké politiky. Dokazuje zároveň, že "malé" lidské příběhy vypovídají o své době často výmluvněji než stohy historických knih. Rok 1950 nás zavede do vesnice Číhošť na Českomoravské vrchovině, která byla do tohoto letopočtu obyčejným a poklidným místem. Vše změnily šířící se zprávy o zázraku, který se udál v tamějším kostele při mši faráře Toufara. Z Číhoště se mělo stát poutní místo. To však přilákalo pozornost StB a Toufar byl záhy zatčen a mučen. Cílem mocenského aparátu bylo přinutit kněze k tomu, aby podepsal přiznání, že úmyslně manipuloval z kazatelny křížem pomocí zařízení sestrojeného na popud Vatikánu. Dokonce musel těsně před smrtí na následky fyzického trýznění sehrát roli v propagandistickém filmu, který pak byl jako exemplární příklad hrán v kinech po celé republice – ovšem s výjimkou Číhoště, kde obyvatelé věděli své.
Režie:P. Kotek
1996, skryté titulky
Uvidíte v TV
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
