Modrá krev II
Zní to jak pohádkový příběh. Tkadlec Josef Bartoň, prapradědeček pana Josefa Mariana, začínal v prosté chaloupce na Náchodsku. Tkal kanafas. A protože byl nejen dobrý tkadlec, ale i zdatný obchodník, přikoupil další stavy a najímal zaměstnance. Jeho syn, také Josef Bartoň, časem postavil malou textilní továrnu. Ta se rozrůstala a Josef Bartoň zaměstnával na 600 dělníků. Stal se starostou města Náchoda. Byl významným filantropem. A císař František Josef I. ho povýšil do šlechtického stavu. I jeho synové Josef a Cyril finančně přispívali na všelijakou dobročinnost. V jejich erbu najdeme až překvapivě novodobý symbol: dva tkalcovské člunky. To proto, že celá historie rodu úzce souvisí s textilním průmyslem. Dnes si totiž budeme vyprávět o rodu takzvaných “novoštítných”. O rodu rytířů Bartoňů z Dobenína. Na rozdíl od starobylých aristokratických dynastií si Bartoňové žádné rodové heslo neurčili. Možná to jenom nestihli, vždyť jejich oficiální šlechtický titul rytíře platil pouhých šest let. Určitě by se k nim ale hodil citát Ovidia: „Píle dokáže ze všeho nejvíce.” Druhá řada dokumentárního cyklu Aleny Činčerové je výpravou do světa českých šlechtických rodů. Jak a čím žijí? Jak vnímají mladou českou demokracii a jaká tajemství ukrývají jejich rodové pokladnice? V mnoha zemích světa patří aristokraté mezi celebrity. Téměř každý jejich pohyb neunikne pozornosti tisku. A nejen bulvárního. U nás je ale moc neznáme. Je to hořký důsledek perzekuce z časů komunistické totality, kdy českým aristokratům byly vyvlastněny jejich rodinné statky, mnozí emigrovali a ti, co zůstali, skončili často ve vězení nebo přežívali v potupných životních podmínkách. Je na čase tento dluh splatit.
Režie:A. Sirotková
ČR, 2019, skryté titulky
