Jak přežít v Amazonii (1)
Po krátkém úvodu míříme do Peru na JZ okraj Amazonie. Zde se mezi Andami a hranicemi s Bolívií rozkládá rezervace Tambopata, rozlehlá přes 2700 km2. Královnou této oblasti je samice jaguára- největší kočkovitá šelma Ameriky. Ta je právě na lovu a do hledáčku se jí dostane vydra obrovská, přezdívaná říční vlk. Vážit může přes 30 kg, žije ale ve smečce a právě tato přesila ji před jaguárem uchrání. Vydry si sice všímají jen ryb a o jaguárovi nevědí, samice si ale raději vyčká na méně riskantní kořist. Štěstí chce zkusit hlouběji v pralese, jenže tamaríni a arové s velkým předstihem hlásí její přítomnost. Také hroznýš královský je zde na lovu, ve stromě ho lákají opice, ale ty jsou až příliš obezřetné- nedostane šanci ani zaútočit. Opice prchají do koruny, bezpečí zde ale není nikde. Nebe tu brázdí harpie pralesní, hnízdící za hranicemi rezervace. Pár má mladé a samec přináší potravu- jednoho kotula (opice). Jiným nebezpečím je křovinář axamitový- jeden z nejjedovatějších hadů na světě. Ten splývá s listím a neváhá uštknout- zvířata, lidi. Křovinář loví v noci, a tentokrát nachází bezbranná krysí novorozená mláďata. Než se jejich matka vrátí, zhltne všechny tři. Jiní hadi používají místo jedu sílu, žije tu např. anakonda velká- největší had na světě, vážící i přes 200kg. Zde je více než 6metrová samice, která předvádí, že anakondy mohou být i 10 minut pod vodou. Prozatím je nažraná a tráví, brzy jí ale hlad znovu požene na lov. Její obětí by mohla být např. hříčka evoluce v podobě mravenečníka. Ten sežere až 30000 mravenců za den! Měří až 2 metry, špatný zrak mu kompenzuje vynikající čich. Svými dlouhými drápy a 60cm jazykem pustoší denně přes 200 mravenišť! Zdrží se ale vždy sotva minutu, k mraveništím se opakovaně vrací. V noci se džungle rozezní cikádami a vřešťany, denní lovci se vrací do svých útočišť, naopak noční lovci vyráží do boje. Mladá nezkušená samice kajmana uloví můru, můra bude kořistí i dalšího lovce- sklípkana silného. Jeho šířka je 22 cm, váha je srovnatelná s novorozencem štěněte. Na lov v pavučině je samička příliš těžká, loví na zemi a do můry vstřikuje jed a trávicí enzymy. Po zabalení se tělo mění v jakousi polévku. Hroznýš královský zkouší štěstí v koruně stromu, ale při 25 kg to není nic snadného. Vrací se raději na zem, kde loví ze zálohy. Mravenec „projektilový“ je samotář, jehož bodnutí je srovnáváno s průstřelem- tolik bolí! Pářící se kobylky jen těsně utečou jisté a bolestivé smrti. Ráno se objevuje skákavý zabiják „klenot deštného pralesa“- oranžová pralesnička. Ta je nesmírně jedovatá, přestože je veliká jako nehet. Po džungli se potuluje také tapír- největší jihoamerický pozemní savec. Vážit může až 300 kg, také proto se stále krmí- denně pozře až 30 kg stravy. Dožívá se 25 let, pokud se nestane obětí některého z velkých predátorů. Působivé je, jak tapír miluje vodu, ve které se i potápí a využívá svůj nos jako šnorchl. Palovčík brazilský- pavouk, velký asi jako myš, po setmění vyráží na lov, má 2x silnější jed než černá vdova! Umí dokonale splynout s okolím, v listí překvapí kobylku, kterou jedem rychle ochromí a zabije. Jed tohoto pavouka by dokázal zabít malé dítě, zásobu má takovou, že by usmrtila dvě děti! Hroznýš je také na lovu, nachází leguána zeleného. Ten je ale až příliš riskantní volbou, na rozdíl od neobezřetné krysy. Hroznýš jí lapí a sevře, dokud její srdce nepřestane tepat. Poté ji do sebe celou nasouká. Hroznýš je tak nasycen na několik týdnů- i když krysu bude mít strávenou již cca za týden. Dospělí kajmani obvykle loví ryby, v nouzi se uchylují i ke kanibalismu. Zvládli by ale ulovit i jaguára. Ten je právě na lovu a na kajmana se zaměří. Je to silově férový boj, proto rozhoduje moment překvapení- a ten hovoří v prospěch jaguára, který ho skutečně dokáže usmrtit a vytáhnout na břeh. Po krátkém shrnutí díl končí.
VB, 2018, skryté titulky
