13. komnata Chantal Poullainové
13. komnata Chantal Poullain se natáčela s desetiletým odstupem od prvního setkání. V mezidobí se herečka musela utkat se zhoubnou nemocí. Už když jí bylo dvaadvacet, diagnostikovali jí rakovinu děložního čípku. Tehdy byla čerstvě zamilovaná do Bolka a dodnes tvrdí, že právě láska jí dodávala energii a sílu nebát se. Chantal sice boj s nemocí vyhrála, ale strachovala se, že po operaci nebude moci mít děti. Obavy se naštěstí nevyplnily. Porodila syna Vladimíra, dnes úspěšného mladého herce, který jde ve šlépějích obou rodičů. Zhoubným nádorem prsu před pár lety onemocněla Chantalina sestra Patricia. Ta však odmítla operaci a hledala alternativní léčbu. Bojovala dlouho a marně, zemřela v šestačtyřiceti letech. V době natáčení první komnaty Chantal právě studovala na jevišti domovského Ungeltu s Oldřichem Kaiserem a režisérem Zdeňkem Duškem Alfieriho krásnou a těžkou roli ve hře Šest tanečních hodin v šesti týdnech. Chantalina Lily, stárnoucí dáma, která si pro povyražení objedná soukromé hodiny tance, onemocní rakovinou. Z komedie se vyvíjí drama. Premiéra hry byla v roce 2006, o pět let později Chantal bojovala s rakovinou na jevišti i ve skutečnosti. Diagnózu jí naštěstí včas odhalila primářka pražského mamografického centra Mirka Skovajsová, která věděla o jejím genetickém zatížení i o sestře Patricii. A doporučila jednat velmi rychle. Chantal na tu dobu vzpomíná: „Po celou dobu svého onemocnění jsem si připadala jako malé dítě, které poslouchá... Dostala jsem se do problému a každé gesto, každý úsměv, podaná ruka byla nesmírně důležitá. Když se necháš vést a věříš, projdeš procedurou v klidu. Pozitivní postoj je nesmírně důležitý. Svou nemoc jsem zapírala. Lhala jsem i hodným lidem, kteří si zprávy přečetli a vyjadřovali mi podporu. Těm bych se dneska chtěla omluvit. Schovala jsem se před pravdou.“ Pak ale Chantal našla odvahu a ve správné chvíli šla s pravdou ven. Chtěla být dobrým vzorem pro ostatní ženy a říct jim nahlas: „Nezanedbávejte kontrolu, vyplatí se to!” To se v jejím případě skutečně potvrzuje a o své zkušenosti napsala i knihu.
Režie:A. Činčerová
2016, skryté titulky
