Na programu televize (9/12)
Dětské redakce se ve studiích ČST formovaly od jejích počátků. Na obrazovku se nejprve dostávaly loutkové inscenace – jejich výhodou byla relativně nenáročná studiová dekorace, i když loutkoherci museli vše dopředu nazkoušet a pracovali v neuvěřitelně stísněných podmínkách. Loutek a maňásků pak využívali u dětí oblíbení tvůrci jako Štěpánka Haničincová nebo Josef Pehr. To, že i dnešního dětského diváka nejrůznější loutkové postavy baví, dokládá i obliba Jů a Hele ze Studia Kamarád. Postupem času vznikaly nejrůznější formy vyprávění pohádek, až se zrodil československý fenomén – večerníček. Je to nejsledovanější a nejdéle vysílaný dětský pořad – začal se vysílat v roce 1965 každou neděli, od roku 1973 se začalo vysílat barevně a každý den. Ve slovenských večerníčcích nahradil kluka s papírovou čepicí děduško Večerníček a i v bratislavském studiu vznikly od roku 1975, kdy se začal vysílat každý den, stovky pohádek na dobrou noc. Jejich zpracování šlo od animovaných a loutkových filmů k filmům hraným, z mechu a kapradí či krtčí hromádky se dostávaly k městským klučičím dobrodružstvím. Slovenské večerníčky zase velmi úspěšně zpracovávaly folklorní tematiku – počínaje legendárními Maťkem a Kubkem a konče Jurošíkem. Československá televize myslela i na školní děti – Televizní vysílání pro školy začalo v 60. letech a pak se proměnilo v nejrůznější cykly, které zábavnou formou doplňovaly školní výuku počtů, fyziky, chemie a dalších předmětů pro různé věkové kategorie. Přes publicistické formáty typu Vlaštovka, Magion, Vega se televizní tvorba propracovala i k původní dramatické tvorbě pro větší děti a dospívající mládež. Byly to buď seriály jako Záhada hlavolamu, Kamarádi či slovenská sci-fi Spadla z oblakov, nebo adaptace literárních klasických předloh jako Tom Sawyer a Huckleberry Finn a dokonce verneovky. Vrcholu pak československá tvorba dosáhla ve velmi specifickém žánru – byly to filmy založené na situačním humoru a na konfrontaci reality s fantazií či světa dětí – zmiňme Pana Tau, Arabelu, Chobotnice z 2. patra, Návštěvníky, Létajícího Čestmíra... Pocházely většinou z dílny osvědčených tvůrčích dvojic Ota Hoffman/ Jindřich Polák nebo Miloš Macourek/Václav Vorlíček. Slovenský seriál Teta zase režíroval Juraj Jakubisko. Tyto pořady byly oblíbené divácky, ale navíc činily z ČST žádaného zahraničního koproducenta. Tato část televizní produkce se díky svým kvalitám stala rodinnou podívanou, která se úspěšně reprízuje dodnes.
Režie:J. Skalický
skryté titulky
