Postřehy odjinud
Jsme v samém srdci kontinentu, v rudém středu, na vrcholu kopce, kterému domorodci říkají Uluru. Respektovali jsme přání Aboridžinců. Ti věří, že horu obývají duchové, kteří nemají rádi, když se jim tu motají lidé. A tak turisty od výstupu na jejich posvátné místo zrazují. Době, která předcházela stvoření světa, říkají domorodí Australané poeticky Čas snění. A o tom, co následovalo, existuje spousta mýtů. Jen některé mají společný základ. Ve většině z nich se objevuje Duhový had, který se vynořil z podzemí a jak se plazil, vznikaly řeky, údolí a rokle. Ostatně i na zdejších jeskynních malbách pravěkých Australanů je Duhový had zpodobněn... Dnes víme, že Uluru je největší monolit na světě, podobně jako u ledovce totiž vidíme jen jeho vrcholek. Jen si to zkuste představit: ční do výšky skoro tři sta padesáti metrů nad zdejší rovinou, ale jeho mnohem větší část je našemu zraku skryta. Zasahuje prý až pět kilometrů pod zemí.
skryté titulky
