Přišlo to nečekaně...

Zamyšlení o životě a umění světově proslulé české sopranistky Gabriely Beňačkové, která v těchto dnech slaví své 70. narozeniny. Scénář a režie T. Šimerda Přepestrou nit bohatého uměleckého osudu sledovala po 40 let na předních světových operních jevištích letošní jubilantka sopranistka Gabriela Beňačková. Narodila se 25. března 1947 v Bratislavě. Do pražského Národního divadla přišla na počátku 70. let po vítězství v mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a hned se stala sólistkou prvního oboru. Předurčovaly ji k tomu mimořádně krásný hlas, plné, volně tvořené výšky a přirozené herecké umění. Už na počátku zde ztvárnila pod Krombholcovým vedením Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Tuto roli pak zpívala více než půl tisíckrát v několika evropských jazycích. Tleskalo jí nadšené obecenstvo v Mnichově, Vídni i jinde ve světě, stejně jako Janáčkově Jenůfě (Její pastorkyňa), jejíž počet provedení dosáhl při japonském zájezdu v jejím podání plné tisícovky. V Praze setrvala Gabriela Beňačková po 11 sezon, ale hned od počátku hostovala v zahraničí. Nejdříve v irském Dublinu, pak v Reggio Emilia a dalších italských městech. Od poloviny sedmdesátých let byla pěvkyně stálým hostem Bavorské státní opery v Mnichově a Státní opery ve Vídni, účinkovala hojně i na dalších německých scénách ve Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Bonnu, Drážďanech, bohaté bylo též působení ve švýcarském Curychu. Do Prahy se ještě vrátila na slavnostní představení Libuše v roce 1983, kdy po několikaleté rekonstrukci byla znovuotevřena historická budova Národního divadla. Mimořádně působivá byla v interpretaci Beňačkové Dvořákova Rusalka. Tu kromě pražského Národního divadla a supraphonské nahrávky dirigenta Václava Neumanna zpívala ve Vídni v režijním nastudování Otto Schenka a toto představení bylo pak přeneseno do Metropolitní opery v New Yorku, kde sopranistka ztělesnila titulní roli s mimořádným úspěchem pod taktovkou Johna Fioreho. Významné bylo působení sopranistky na amerických operních jevištích a koncertních pódiích. V San Francisku ztělesnila Markétu i Helenu Trojskou v Boitově Mefistovi, po boku tenoristy Plácida Dominga zpívala v Los Angeles Desdemonu a sopránový part Verdiho Rekviem. V newyorské Carnegie Hall nesčetněkrát prosazovala českou hudební tvorbu, mj. Libuši v roce 1984, stejně jako v Metropolitní opeře, kde ztvárnila ve více než 50 představeních Káťu Kabanovou, Jenůfu, Rusalku, Mimi v Bohémě, Leonoru ve Fideliovi a Desdemonu v Othellovi. Do Japonska zavítala na samostatné recitály, koncerty s orchestrem i při hostování Deutsche Oper Berlin a pražského Národního divadla. Pěvkyně získala několik prestižních cen – Cenu Artura Toscaniniho, Zlatou medaili Giuseppe Verdiho v Parmě a byla nominována na Grammy v New Yorku za provedení české písňové tvorby s Rudolfem Firkušným. Umělkyně byla vyznamenána za nahrávku Káti Kabanové cenou Supraphonu a Janáčkovskou zlatou medailí 2004. V Rakousku se jí dostalo vysokého uměleckého vyznamenání: titul komorní pěvkyně – Kammersängerin.

Režie:T. Šimerda

ČR, skryté titulky