Dobrodružství vědy a techniky
S tím, jak se genetická analýza a screening zpřesňují, je odhalováno stále více genetických mutací – mutací, které jsou spojeny s rakovinou, srdečními chorobami a onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Doposud se většina forem genetického screeningu prováděla až poté, co se začaly projevovat příznaky onemocnění. Znalost toho, zda je nemoc spojena s genetickou mutací, může lékařům pomoci poskytnout cílenější léčbu. Co to však znamená pro lidi, kteří vědí, že mají dědičnou formu onemocnění? Chtějí lidé skutečně přesné informace o své prognóze? S rostoucí popularitou genetického screeningu se s těmito otázkami bude potýkat stále více lékařů a pacientů. Rodiče mají ještě jednu obavu: přenesou svou mutaci na své děti? Statistické údaje mají význam při výpočtu rizika onemocnění napříč populací. Méně to však může platit při posuzování rizika a prognózy na individuální úrovni. I v případě mutace způsobující onemocnění vstupuje do hry mnoho dalších faktorů – včetně životního stylu, stravy a faktorů životního prostředí. Zdá se také, že zde působí jakýsi inverzní placebo efekt; lidé, kteří se domnívají, že jim hrozí negativní prognóza, mají tendenci zjišťovat, že jejich nemoc postupuje rychleji. Pokud jde o mutace způsobující onemocnění, jsou statistiky důležitou součástí skládačky. Pokud však jde o jednotlivce, nejsou dokonalou předpovědí budoucnosti.
N, skryté titulky
