Život v gulagu
Asia Kovrigina se narodila v Novokuzněcku, ve městě na jihozápadě Sibiře v oblasti poseté tábory, v nichž bylo uvězněno na dva miliony lidí. Než si její dědeček Samuil Šnapir oblékl vězeňský mundůr, pracoval jako novinář v deníku komunistické strany Pravda. Svůj doživotní trest si odpykával severněji, až u polárního kruhu. Babička za ním jezdívala a sledovala divadelní představení, které inscenovali zekové. Tak se říkalo vězňům Gulagu. Zkratkou slova zaključonyj. Asia vystudovala filozofickou fakultu v Moskvě a po odchodu do Francie se věnuje bolestné historii svého rodného Ruska v období Sovětského svazu. Několik týdnů ročně stráví v bývalých svazových republikách, kde prohledává po rozpadu Sovětského svazu odtajněné archivy. Aby lépe pochopila, co si museli vězni v táborech Gulagu vytrpět, rozhodla se vydat se po jejich stopách, projet si tu nejstrašnější cestu, silnici Kolyma, nazývanou také „Cesta kostí“. Dorazila na místa, kde stávaly tábory Gulagu.
Fr., skryté titulky
