Ticho za Jana Palacha
Záznam koncertu requiem Bohdana a Jany Mikoláškových z Památníku Jana Palacha ve Všetatech. Po smrti Jana Palacha složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v druhé polovině ledna roku 1969. „Ticho a lidé proudí ulicí," zpívá Mikolášek ve své písni. „Živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít". Slovo „ticho" získalo nový význam v následujících dvaceti letech, kdy se o Palachovi a jeho následovnících mluvilo jen potichu a šeptem. Píseň Ticho byla velmi brzy zakázána a nesměla se hrát. Její autor Bohdan Mikolášek kvůli ní dostal v roce 1972 zákaz profesionální činnosti, který vyústil v následnou emigraci do Švýcarska (1982). Společně se svou manželkou Janou vytvořil koncertní repertoár ve struktuře liturgické mše věnovaný památce Jana Palacha vycházející z písně Ticho a dalších skladeb. Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy. Dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Bohdan Mikolášek (*2. 12. 1948) je folkový písničkář. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vystudoval elektrotechnické inženýrství na ČVUT v Praze, ale věnoval se především hudbě. Na konci šedesátých let skládal a hrál své písně s poetickými texty Dům, kde bydlí láska, Namaluj, Brácho, Dům, Jarní říkadlo, díky nimž patří k zakladatelské generaci českého folku. Těžce jej zasáhla okupace Československa a následná smrt Jana Palacha. K tomuto tématu se vyjádřil svou asi nejznámější písní Ticho. V roce 1972 mu bylo zakázáno zpívat na veřejnosti. Roku 1982 emigroval s celou rodinou do Švýcarska. Zde vydal v malém nákladu desku Znovu, která pak v roce 1990 vyšla v reedici v Československu. Později vydal ještě desky Údolí (1994), Ulice (1997) a Didgeridoo. Kromě folkové a písničkářské tvorby se věnuje také skládání soudobé vážné hudby. Je členem Společnosti pro elektroakustickou hudbu. Věnuje se též dirigování a hře na varhany. Na Kirchenmusikinstitutu v Curychu studoval též církevní hudbu.
Režie:P. Vejslík
