Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Obec Máselnou Lhotu na mapě nehledejte. Vymyslela ji totiž v polovině 90. let tvůrčí skupina Anny Beckové a Vladimíra Branislava s vydatným přispěním režiséra Petra Buriana. V jednotlivých příbězích se promění vždy ve skutečnou obec či město a na skutečných událostech a osobnostech se pak seriál snaží postihnout charakter uplynulého padesátiletí a historickou zkušenost národa. Výjimečný cyklus, který měl premiéru v roce 1996, odhodlaně a provokativně mapuje rok po roce naši poválečnou historii prostřednictvím místních událostí, osudů a příběhů odehrávajících se na pozadí tzv. velké politiky. Dokazuje zároveň, že "malé" lidské příběhy vypovídají o své době často výmluvněji než stohy historických knih. V roce 1962 se vypravíme na vrch Vítkov, kam se několik let vypravovaly davy snad spíše zvědavých než oddaných návštěvníků prohlédnout si nabalzamované tělo našeho prvního dělnického prezidenta. V roce, kdy byl stržen Stalinův pomník na Letné, došlo také k rozhodnutí, že Gottwald bude zpopelněn a jeho mauzoleum zrušeno. Převozu urny a následné pietní akce se účastnil tehdy mladý voják Jan Galandauer, jenž si však důvěru u vyšších představitelů nezískal a vysloužil si přezdívku Rebel. Později jako historik zkoumal osudy Gottwaldova těla, jehož posmrtné udržování vyžadovalo celý aparát pracovníků, přítomnost sovětských expertů, neustálou kontrolu a s tím spjaté náklady, jež se po pádu kultu osobnosti již nevyplácely.
Režie:P. Štingl
1996, skryté titulky
Uvidíte v TV
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
