Největší tankové bitvy
Severní Afrika 1941–42. Saharskou pouští se směrem do Egypta valí téměř 600 tanků německé tankové armády Afrika. Britové vyslali téměř 1200 tanků, aby je zastavili. Už déle jak rok byla tato oblast bojištěm, na kterém se rozhodovalo o tom, kdo ovládne přístupy k ropným polím Středního východu. Hitler potřeboval zajistit dostatek paliva pro válečnou mašinérii Třetí říše. Proti Němcům stála dobře zásobená britská 8. armáda, spoléhající na početní převahu a silnou obranu. Ale proti Britům tu bojoval jeden z nejpopulárnějších velitelů druhé světové války, generálplukovník Erwin Rommel, přezdívaný Pouštní liška. Už v průběhu roku 1941 zaskočil Brity sérií překvapivých útoků, ale později v listopadu 1941 už byla Rommelova armáda vyčerpaná. Koncem ledna 1942 Rommelovi zbývalo už jen 228 tanků. Britové měli k dispozici přes 400 tanků, z toho asi 160 pěchotních tanků Valentine a 230 rychlých tanků Crusader. Spojencům se zdálo, že Němci melou z posledního. Ale Rommel ještě neskončil. Později to popsal ve svých pamětech: „Bylo zřejmé, že se nás Britové pokusí zničit všemi prostředky, které mají k dispozici. Naše levé křídlo bylo odkryté a oni měli na výběr celou řadu možností, jak na nás udeřit. Naše zásobovací linie byly přetížené a zranitelné. Ale Britové svou příležitost nevyužili. Proto jsem se rozhodl udeřit první.“ Rommel předpokládal, že jeho 228 tanků Panzer III a Panzer IV dokáže 400 britských tanků porazit.
Kan., skryté titulky
