Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Obec Máselnou Lhotu na mapě nehledejte. Vymyslela ji totiž v polovině 90. let tvůrčí skupina Anny Beckové a Vladimíra Branislava s vydatným přispěním režiséra Petra Buriana. V jednotlivých příbězích se promění vždy ve skutečnou obec či město a na skutečných událostech a osobnostech se pak seriál snaží postihnout charakter uplynulého padesátiletí a historickou zkušenost národa. Výjimečný cyklus, který měl premiéru v roce 1996, odhodlaně a provokativně mapuje rok po roce naši poválečnou historii prostřednictvím místních událostí, osudů a příběhů odehrávajících se na pozadí tzv. velké politiky. Dokazuje zároveň, že "malé" lidské příběhy vypovídají o své době často výmluvněji než stohy historických knih. Situaci země po srpnové okupaci, kdy společnost ochromil "dočasný" pobyt sovětských vojsk, se rozhodli tvůrci představit na základě osudu populární rozhlasové hitparády manželů Černých Houpačka. Poprvé do éteru vstoupila v roce 1964 a brzy se zařadila mezi nejposlouchanější pořady. Napomáhala především vzestupu domácí bigbítové scény a objevovala nové talenty. Po okupaci se začaly v repertoáru pořadu objevovat protestsongy mladých interpretů – například Karel Kryl s písní Bratříčku, zavírej vrátka se stal stálicí hitparády. Tehdy o přízeň posluchačů hodlal usilovat i patnáctiletý Bedřich Ludvík, jenž zpracoval svou zkušenost se sovětským vojákem v odvážné písni Jako by tu byli doma. Dny Houpačky však byly sečteny a veřejnost si mohla jeho počin poslechnout až během listopadových událostí roku 1989.
Režie:B. Ludvík
1996, skryté titulky
Uvidíte v TV
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
