Po stopách slavných skladatelů
Trojané, Faustovo prokletí, Benvenuto Cellini a Harold v Itálii – to jsou tituly, které se nesmazatelně zapsaly do hudebně dramatického a koncertantního repertoáru. Každé z nich vystupuje jako samostatná osobnost. Jejich autorem je francouzský novoromantik Hector Berlioz (1803–1869), který se narodil 11. prosince v Cote-Saint-André nedaleko Grenoblu. Byl synem lékaře. Komponovat začal v šestnácti letech. K nevoli rodičů zanechal studií medicíny a stal se na pařížské konzervatoři žákem J. F. Lesueura a českého skladatele Antonína Rejchy. Už na konzervatoři složil Berlioz písně, kantáty (Osm scén z Fausta), orchestrální předehry, jako sedmadvacetiletý vytvořil Fantastickou symfonii s podtitulem Epizoda ze života umělce, k níž ho inspirovala herečka Harriet Smithsonová, jeho budoucí manželka. Po několika neúspěšných pokusech získal za kantátu "Poslední noc Sardanapalova" Římskou cenu. Během pobytu ve Věčném městě vznikly dvě Berliozovy předehry Král Lear a Rob Roy. Po návratu do Paříže pokračoval v práci na symfonii se zpěvem a recitací Lélio aneb návrat k životu, která je považována za pokračování Fantastické symfonie. K poctě obětí revoluce z roku 1830 zkomponoval Rekviem a podle svého uctívaného básníka Williama Shakespeara dramatickou symfonii Romeo a Julie.
Režie:P. Allante
Fr., skryté titulky
