Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Obec Máselnou Lhotu na mapě nehledejte. Vymyslela ji totiž v polovině 90. let tvůrčí skupina Anny Beckové a Vladimíra Branislava s vydatným přispěním režiséra Petra Buriana. V jednotlivých příbězích se promění vždy ve skutečnou obec či město a na skutečných událostech a osobnostech se pak seriál snaží postihnout charakter uplynulého padesátiletí a historickou zkušenost národa. Výjimečný cyklus, který měl premiéru v roce 1996, odhodlaně a provokativně mapuje rok po roce naši poválečnou historii prostřednictvím místních událostí, osudů a příběhů odehrávajících se na pozadí tzv. velké politiky. Dokazuje zároveň, že "malé" lidské příběhy vypovídají o své době často výmluvněji než stohy historických knih. Mezi perzekuované skupiny obyvatelstva patřily v období socialismu také bývalí příslušníci šlechtických rodů. Přišli o své majetky a směli vykonávat pouze manuální profese či pomocné práce. Mezi "zchudlé" šlechtice patřila i paní Eleonora Dujková, kdysi komtesa ze starobylého rodu Bubnů z Litic. Její bratr odešel v padesátých letech do Austrálie, ona zůstala ve své vlasti a řadu let umývala nádobí v dietní jídelně či prodávala denní tisk. Po listopadovém pádu režimu se sourozencům v restituci vrátil rodový majetek a před nimi stál úkol vrátit lesk někdejšímu zámeckému sídlu v Doudlebech nad Orlicí, na němž se léta socialistické "péče" notně podepsala. Naštěstí u místních obyvatel našli podporu.
Režie:P. Burian
1996, skryté titulky
Uvidíte v TV
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty
