Zrození afrických civilizací (1)
Po krátkém úvodu míříme do Afriky do africké velké příkopové propadliny. Ta se táhne 5000 km daleko- od Etiopie po Malawi. Roku 1997 zde byla objevena lidská lebka, stará 160 000 let. Tato lebka „prvorozeného“ je shodná s lebkou současného člověka, přitom v té době žili v Evropě značně odlišní neandrtálci. V 18. století byli Afričané považování za „podlidi“, ve skutečnosti ale máme všichni společné předky. Všichni máme společnou mitochondriální Evu- matku. Moderní homo sapiens žili jen na africkém kontinentu, 120 000 let jej osidlovali a cca 50 – 80 000 let zpět osídlili zbytek světa. Rychlá migrace byla zapříčiněna také nějakou výhodou, možná řečí. Co si vždy nesli sebou, byla kultura. Roku 1991 byly v jeskyni Blombos nedaleko Cape Townu objeveny 140 000 let staré důkazy lidské přítomnosti- jeskynní malby a také malé okrové kostky s výřezy- malé umělecké artefakty. Nalezena byla i „malířská sada“. Malovali různé symboly, kterými se i zdobili. Za dalšími nálezy míříme do Lybijské poušti a do Wadi Sura- jeskyně plné maleb „plavců“. Zachycuje dění v dávné době, kdy tu byl pestrý život a rozlehlá jezera. Sahara byla před 10 000 lety Savanou. S domestikací dobytka vznikaly usedlé komunity, zemědělství se rozvinulo a populace rozrostla. Klimatické podmínky však donutily civilizaci hledat nový domov. Mnozí migrovali v údolí Nilu, později Egypťané a Núbijci. Hroby v údolí Nilu obsahují mnohé předměty, dokládající velmi pokročilou a zručnou civilizaci či komunitu. Předměty jsou skoro 6000 let staré. Postupně vznikaly i království, hrobka v Abydu s králem škorpiónem obsahuje mnohé štítky s rozvíjejícími se hieroglyfy. Některé jsou jakýmisi štítky, které označovaly vlastnictví. Králové se ujali vlády nad oblastmi a společnostmi, museli ale komunikovat a právě tyto štítky byly zřejmě předchůdcem písma. Od těchto počátků se k stavění pyramid dostali velmi rychle, Chufuova pyramida v Gíze vznikla jen stovky let poté. Vykopávky v létech 1913-16 vedly k nalezení 322 ostatků v oblasti Kerma. 2500 let př. n. l. zde bylo přes 10 000 obyvatel, království bylo mocné a bohaté. Stavby lemovaly hradby, stavělo se z hliněných cihel. Také tu panovala dokonalá organizace. Ač byl Egypt světovou velmocí, bránou do vnitrozemí bylo království Kuš. To bylo rivalem Egypta, těžilo ze zlatých dolů ve východní poušti. Kuš byla nakonec poražena Egyptem- Tutmosem I. Kermu a tedy Nubii Egypt dobyl, přinesli svou kulturu a bohy. Egypťané postavili chrám boha Amona na nejjižnějším místě Nubie. Kušité však znovu získali nezávislost a Egypt byl oslaben také lybijskými kmeny. Pie v čele Núbijců pojal boj s Egyptem jako svatou válku za boha Amona. Doplul po Nilu a roční dobývání započalo. Když Egypt dobyli, říši sjednotili a ovládli tak historicky největší oblast. Další civilizace se ale rozvíjely i jinde, např. v dnešní Středoafrické republice. Lidé tu ovládli zpracování železa, které bylo původně možná jen dekorací. Dělali z něj ale i platidlo a mnohé praktické výrobky. Dále se hovoří o nálezech egyptských sošek, o expanzi lidí a technologií. Kmen Bantu se rozšířil na východ Afriky a zamířil na jih. Vládci Kuše zatím vybudovali obdivuhodné město Meroe, kde jsou k vidění památné hrobky. Město bylo centrem zpracování železa. Roku 31 před Kristem dobyli Kleopatřin Egypt Římané, zamířili na jih na Kuš. Meroité je ale zatlačili zpět, museli být velmi silní. Připomenuta je královna Meroitů- jednooká bojovnice Amanirenas. Ta roky vzdorovala Římanům, podobiznu císaře Augusta umístila pod bránu, aby na ní všichni šlapali. Nakonec vzdorovala tak dlouho, že musel Augustus přistoupit na mírovou dohodu. ..
USA, 2017, skryté titulky
