Pošta pro tebe
Káťa žije v hezkém prostředí s manželem, dětmi a blízkou rodinou. Život má před sebou, je šťastná a přeje si, aby to tak zůstalo napořád. K úplné spokojenosti jí ale přece jen něco – někdo schází, její táta. Káťa ho totiž vůbec nezná. Její rodiče spolu nežili, Káťa se o svém otci téměř nic nedozvěděla a pokud ano, mělo to spíš negativní podtext. Od sedmi let ji pomáhal vychovávat otčím, oslovovala ho křestním jménem. Nedá se tedy říct, že by Kátě táta chyběl, ale. Chyběl jí někdo, koho by tak mohla oslovovat, koho by za tátu skutečně považovala a kdo by patřil jen jí. Chce ho aspoň vidět. Zajímá ji, kdo to je, jestli na ni v průběhu života myslel. Luboš má životní ideu, že dobří lidé se mají navzájem potkávat a poznávat. Vždycky rád spojoval lidi a vynaložené energie nikdy nelitoval. V posledních době se baví tím, že připravuje sraz kamarádů z vojny, mužů z různých koutů Česka a Slovenska. Hledání je pro něj výzva, adrenalin, zažívá přitom bizarní situace. Dalo by se říct, že zdatně konkuruje Pošťákovi. Jeden do party mu však stále chybí – kytarista Petr. Bez něj se setkání obejít nemůže, byl to pohodový a zábavný chlapík. Luboš je přesvědčený, že takovým zůstal, má totiž zkušenost, že lidé se ani po letech v zásadě nemění. Jana s Andreou, matka s dcera, jsou společenské a otevřené ženy, které žijí pro svou rodinu a přátele. Na své oblíbené zahradě rády pořádají společná setkání, na kterých ale stále chybí osoba, milá jim oběma: Janina bývalá švagrová a Andreina teta Erika. Je to vlastně jediná příbuzná Andrey ze strany otce, která se jim kdysi před lety ztratila ze života. Je to tak dávno, že Andrea si na ni téměř nepamatuje, zná ji vlastně jen z maminčina vyprávění. Obě o Erice často přemýšlejí, jak žije, co dělá a kde je jí konec. Doufají, že jim Pošta pomůže milou Eriku opět přivítat v rodinném kruhu.
Režie:M. Dvořáček
skryté titulky
