Největší tankové bitvy
Severní Afrika 1943. Americké tankisty čeká první skutečný boj. Skutečný křest ohněm. Mysleli si, že mají nejlepší výzbroj a vybavení, že je výborně připravili na všechno. Ale s německým „Afrikakorpsem“ se bojovalo na život a na smrt. Německým útokům velel osobně Erwin Rommel, přezdívaný „pouštní liška“. Jedinou nadějí Američanů byl generál George Patton, muž s velkou kuráží, jehož odvaha se přenesla i na vojáky. V Tunisku se ti dva utkali tváří v tvář, tank proti tanku, armády dvou nejslavnějších polních velitelů druhé světové války. Listopad 1942. Britská 8. armáda uštědřila u El Alameinu polnímu maršálu Erwinu Rommelovi porážku. Jeho kdysi slavný sbor se scvrkl na pouhých 64 tanků a jeho další vyhlídky byly nevalné. Otřesené zbytky Rommelových sil se stáhly přes poušť. Němci pronásledovaní britskými jednotkami, ustoupili o dva a půl tisíce kilometrů do Tuniska. Tady narazili na Spojenecké jednotky postupující přes horské masivy od západu. Mezi nimi byla i nezkušená americká 1. taková divize. Sebevědomí Američané vyrazili do své první bitvy v druhé světové válce vyzbrojeni tehdy nejmodernější dostupnou technikou: tanky Sherman.
Kan., skryté titulky
