Postřehy odjinud
Trochu jako papoušci, možná pestré bonbónky nebo nablýskané hračičky vypadají maltské autobusy. Rarita nejen pro fanoušky motorismu si vydobyla takovou popularitu, že se stala jednou z nejobdivovanějších a určitě nejfotografovanějších atrakcí Malty. Nápaditou tvořivostí maltských autobusáků – je skoro k nevíře, že v hvězdných časech těchto krasavců byly v podstatě všechny ve vlastnictví řidičů nebo jejich rodin – tedy jejich lidovou tvořivostí se stalo, že najít dva stejné autobusy vlastně nešlo. Jezdily tu samé originály. Chromované doplňky, odznaky, malůvky a hlavně i uvnitř roztodivná výzdoba vytvářely dohromady až kýčovitě přeplácané kousky. Včetně vlaječek, obrázků svatých nebo dokonce malých oltářů. Když chromem zářící pestrobarevné poklady odjížděly v roce 2011 do pomyslného autobusového důchodu, mnozí řidiči to obrečeli. Říká se, že jich nemálo milovalo svůj autobus více než manželku.
skryté titulky
