Show Jana Krause
Prvním hostem, kterého díky jeho poslednímu úspěchu, kdy získal titul v polotěžké váze nejprestižnější bojové organizace UFC, přezdívají média králem, je v současnosti nejúspěšnější český bojovník MMA, Jiří Procházka. Malou ukázku z vítězného zápasu, který ho vystřelil mezi světovou elitu, budeme moct ostatně sledovat v sestřihu přímo v pořadu. „Kdybyste náhodou chtěl okusit krásu tohoto sportu, tak jsem vám s dovolením přinesl jedny UFC rukavice, tričko na trénování, samozřejmě z mojí značky, a chránič na zuby,“ předává šampion svůj dárek hostiteli a s důrazem na chrániče vtipně dodává: „Podle toho, jak se bude rozhovor vyvíjet.“ Zároveň prozradí, jak vzniklo jeho přízvisko Denisa, které často používá i oficiálně. „Můj trenér křičel na Denisu, ozval jsem se já, a od té doby jsem Denisa.“ V MMA zápasech je podle jeho slov povoleno takřka všechno. On sám se ale drží tzv. kodexu samuraje. „Je to základní kodex, na kterém si samuraj zakládal, aby ho mohl hájit všude,“ vysvětluje. „Jsou to jednoduché věci, jako například upřímnost, odvaha, klidná mysl.“ Udržovat poslední jmenovanou si pomáhá prostřednictvím meditačních technik. „Makám na tom furt, celý život,“ poznamenává s tím, že se strachy je neustále třeba bojovat a že se to stalo jeho životní filozofií. „Já z toho možná občas dělám víc, než to je, protože je to vlastně úplně jednoduché – prostě nepos**t se z ničeho.“ A právě vnitřní postoj je podle něj tím nejzásadnějším. „Ten moment před zápasem se člověk musí snažit být jen tam, kde je, v tom prostoru, dýchat naplno, soustředit se na to, aby mě nic nerušilo,“ popisuje. Rozhodit ho prý nesmí ani soupeřova muzika při nástupu. „Tak ať, já si to užívám, já si tam v té kleci klidně zatancuju!“ Nahlédnout nás nechá Jiří i do svého soukromí a rozpovídá se o své přítelkyni, která ho doprovází na zápasech, i o své mamince, která se prý často radši ani nedívá. „Už jsem měl všelijaká zranění,“ připouští, že pro slabší nátury není o co stát. „My trénujeme tím, že se mlátíme, a mlátíme se tak, abychom si něco udělali, takže je těžké neodcházet z tréninku s nějakými naraženinami.“ Na závěr vzpomene na to, že chtěl být už od dětství nejlepší rváč. „Chtěl jsem se rvát, pohyboval jsem se kolem rváčů a rváči dělali bojové sporty, aby se uměli rvát ještě líp. Když ale u toho bojového sportu zůstanete, tak ten vám ty blbé nápady z hlavy vymlátí.“ Na červenou pohovku si jako další host přisedne stále půvabná, šaramantní a vtipná herečka Marie Drahokoupilová, která hned zkraje ironicky poznamená, že když se ve svém okolí zmínila o tom, že bude vystupovat v pořadu s Jiřím Procházkou, lidé ohromením omdlévali. „O vás se vůbec nezmínili,“ dodá suše směrem k moderátorovi. Následně otevře téma toho, co se o ní psalo v bulváru. „Někdy jsou novináři tohoto typu opravdu zvláštní,“ říká herečka, která patřila k sexsymbolům své doby, a vypráví, jak jí zhruba před pěti lety jedna nejmenovaná bulvární novinářka přiřkla zcela vymyšlenou diagnózu svalové atrofie. O čemž se dozvěděla až přímo z novinového titulku, který na ni křičel u pokladny v supermarketu, kam šla nic netušíc na nákup. „Bylo tam napsáno: Strašný konec hvězdy! Tak jsem si to vzala, přečtla jsem si to, a aby všichni viděli, že mám ještě velkou sílu, vzala jsem si do každé ruky tři láhve minerálky.“ Kromě řady nezapomenutelných rolí ji proslavil také televizní kurz francouzštiny, který dělala s další skvělou a krásnou herečkou – Irenou Kačírkovou. „Ten příběh byl vymyšlený a byl vymyšlený pravdivě,“ popisuje schéma tehdy velice oblíbeného pořadu, „byl to příběh o tom, že jedna herečka, která umí francouzsky – to byla Irenka, která dokonale uměla francouzsky, se snaží naučit francouzštinu kolegyni, která neumí francouzsky – to jsem byla já.“ Kromě toho, že to byl idylický příběh, byly obě dámy krásně oblečené, učesané a pohybovaly se v krásném prostředí staré Prahy s rodilým Francouzem. „Mnozí mi pak říkali, víš, my jsme se to vůbec neučili, ale dívali jsme se na to jako na krásnou inscenaci.“ V osmdesátých letech se pak paní Marie provdala do Rakouska a žila ve Vídni. „Na Vídeň ráda vzpomínám,“ směje se. „Od té doby, co jsem se rozvedla o svém bývalém manželovi nevím.“ Z krátkého okouzlení prý vztah přerostl v to, že je jí už dávno lhostejný. „To je slepá láska v jedné minutě,“ dodává na vysvětlenou, „a mě to potkává velmi často. Jsem na to velmi nadaná a neumím si bez lásky představit život. Dneska už to nejsou muži krasavci nebo sympatičtí mladí pánové, i když někdy taky, ale to už jde trochu stranou. Mám ale ráda zvířata, miluju Vídeň, prostě si nedokážu představit život bez lásky. To nemusí být láska spojená se sexem. Prostě láska jako taková. Něco milovat, něco zbožňovat. To jsem já.“ V tomto vyznání se skrývá také její recept na dlouhověkost. „Odhazuji od sebe všechna negativa, protože si myslím, že na to je život velice krátký.“ Posledním hostem dnešního večera je sympatická mladá dáma Aneta Baklová, která se nám představí tím, že studovala hlasovou komunikaci morčat a jejich reakce na predátory. „Oborů, kterým jsem se věnovala, bylo víc, první byl speciální chovy, druhý byl management volně žijících druhů v tropech a subtropech a pak bylo doktorské studium a tam si člověk vybere, co ho zajímá,“ vysvětluje etoložka. „A sranda je, že jsem si vybrala morčata, což je domestikovaný hlodavec,“ dodává Aneta, která se živí tím, že lidem hlídá domácí mazlíčky od psů a koček přes králíky až po vakoveverky. Obzvláště fascinovaná ale stále zůstává morčaty. Do pořadu k Janu Krausovi si pak přinesla na ukázku obrovské exotické šneky. „Je s nimi docela sranda,“ obhajuje to, proč si vybrala jako domácí mazlíčky zrovna plže. „Krásně uklidňuje, když žerou. Když se všichni pustí do toho salátu a chroupu.“ Proč se zdráhá největšího z nich půjčit moderátorovi? Co ji dělá šťastnou? A jaké záludnosti skýtá hlídání zvířat? To a mnohem více se dozvíte v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě! Kraus je COOL – reprízy oblíbené show můžete sledovat také každé úterý ve 21.25 na Prima COOL.
