Jiří Stránský
Jiří Stránský (*12. 8. 1931 – †29. 5. 2019) byl jedním z nejpozoruhodnějších představitelů poválečné i současné české literatury, jenž svým vyprávěním nenechával usnout paměť a svědomí minulého století. S nesmírnou dávkou moudrosti, nadhledu i humoru dovedl vtisknout do stránek svých románů, povídek a scénářů nejtěžší chvíle vlastního života. Ten jako by přímo ztělesňoval moderní československé dějiny. Narodil se v roce 1931 do pražské patricijské rodiny se šlechtickými kořeny a jeho dědeček byl meziválečný předseda vlády Jan Malypetr. Rodinné zázemí mu však kvůli změně společenských poměrů po roce 1948 znemožnilo přistoupit k maturitě. Živil se manuální prací a na počátku padesátých let byl po vstupu do lidové armády přidělen k Pomocným technickým praporům. Perzekuce se ovšem dále stupňovala a roku 1953 byl Jiří Stránský ve vykonstruovaném procesu obviněn z vlastizrady a prošel několika pracovními tábory včetně obávaných jáchymovských uranových dolů. Právě v tomto prostředí se setkal s katolickými spisovateli a za ostnatými dráty začal psát své první básně. Amnestie se dočkal roku 1960, ale až v polovině šedesátých let dostal možnost působit na tvůrčím poli jako asistent ve filmovém studiu. Na sklonku této dekády vydal svou první povídkovou sbírku Štěstí, v níž otiskl prožitou zkušenost z padesátých let. Její náklad však měl být posléze téměř kompletně zničen, shodou šťastných okolností se jej však podařilo zachránit přímo ze stoupy. Roku 1970 napsal své stěžejní dílo Zdivočelá země, jež se stalo základem pro scénář televizního seriálu, který realizoval společně s režisérem Hynkem Bočanem od roku 1997. V období normalizace byl Jiří Stránský zařazen mezi ineditní autory a byl opět uvězněn, poté pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců. Po roce 1989 se stal spisovatelem z povolání a roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. V letech 1995–1998 předsedal Radě Národní knihovny a zejména po roce 2000 se opět věnoval próze. V roce 2013 byl oceněn Cenou Josefa Škvoreckého za seriál Zdivočelá země, o dva roky později se stal nositelem titulu Rytíř české kultury a laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Za celoživotní příklad ostatním získal Jiří Stránský i nejvyšší skautské ocenění – řád Stříbrného vlka.
ČR, 2011, skryté titulky
