Klášterní baziliky I. Velehrad
Velehrad je díky cyrilometodějské a velkomoravské tradici pokládán za nejpamátnější slovanskou svatyni. Její počátky sahají do začátku 13. století, dnešní podoba chrámu a přilehlého areálu je však výsledkem barokních přestaveb a úprav původně románsko-gotického kláštera a baziliky. Z původního chrámu, jenž utrpěl velké škody při husitských válkách, se dochovaly jen některé východní partie a pás obvodového zdiva severní boční lodi. V lapidáriu pod úrovní dnešního chrámu jsou zachované fragmenty stavby, nalezené při archeologických výzkumech. V bývalé kapitulní síni jsou vystaveny fragmenty chrámových sloupů a jejich hlavic, kamenný mlýnek ze 13. století, sarkofág i anonymní náhrobky feudálů. Jedním z nejstarších na Moravě je dochovaný náhrobní kámen olomouckého probošta Alexia z roku 1282. K bazilice patří také krypty pod presbytářem a kaplemi, které sloužily k pohřbívání řeholníků a dobrodinců kláštera. Byly vybudovány při barokní přestavbě kostela v 17. století, během níž byl chrámový interiér vyzdoben obdivuhodným řezbářským dílem a mistrovskými iluzivními malbami.
Režie:J. Hádková
1998, skryté titulky
