Yvonne Přenosilová
V rozhovoru s Milanem Lasicou o sobě Yvonne Přenosilová s humorem až sarkastickým prozradí více o své rodině, o swingujícím tatínkovi u klavíru telavivské kavárny, o písni Malageňa ve Formanově filmu. Vypráví o televizní a divadelní scéně šedesátých let, o vztahu k Bachovi. Zazní ukázky hitů Roň slzy, Mně se líbí Bob, Boty proti lásce, Tak prázdná, i Fešák, kterou pro ni napsal Karel Kryl, kolega z dob Svobodné Evropy. Yvonne Přenosilová se narodila 2. 7. 1947 v Praze, kde vystudovala gymnázium. V roce 1963 se zúčastnila konkurzu do divadla Semafor, všiml si jí režisér a skladatel Karel Mareš a nabídl jí spolupráci. Scéna byla zachycena ve filmu Miloše Formana Konkurs. Mladá zpěvačka začala spolupracovat se skupinou Olympic a vydala první desku. Po té byla členkou divadla Apollo. V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov a po srpnu 1968 odešla do NSR, kde se pokoušela pokračovat v kariéře. Později pracovala na letišti, vdala se a založila rodinu. Od roku 1969 spolupracovala s radiem Svobodná Evropa, od roku 1987 byla jeho redaktorkou. Od roku 1993 žije trvale v Praze a pokračuje v rozhlasové práci, nejprve v české redakci Svobodné Evropy, až do jejího zrušení v roce 2002, později na stanicích Regina a Praha. Občas vystupuje jako zpěvačka nebo moderátorka.
Režie:R. Tesáček
2005, skryté titulky
