Největší tankové bitvy III
Vietnam byl od roku 1954 rozdělen podél 17. rovnoběžky na severní a jižní část. Spíše komunistický sever vedený Ho Či Minhem ovšem rozdělení země odmítal a bojoval za sjednocení. Vypukl krutý nacionalistický konflikt a Vietnam se stal horkým bojištěm studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Američané chtěli především zabránit rozšíření sovětského vlivu v Asii. Obávali se, že kdyby jih Vietnamu padl, následovala by Indonésie a Filipíny, a Asie by byla komunistická. V roce 1965 se americké vedení domnívalo, že jediným způsobem, jak zastavit Ho Či Minhovy partyzány, je rozšíření americké přítomnosti ve Vietnamu, proto se 8. března v Da Nangu vylodily expediční síly tří a půl tisíce příslušníků námořní pěchoty a dvě čety tanků. Ty se však zprvu pro boj s partyzánskými povstaleckými skupinami příliš nehodily. Léčky, pancéřovky a miny způsobovaly Američanům těžké ztráty.
Kan., skryté titulky
