Velké lásky Standy Procházky
Stanislav Procházka starší (1919–2016), účinkující jako Standa Procházka, byl český zpěvák, který se věnoval zejména dechové hudbě. Pocházel z hornické rodiny a vyrůstal v Mostě. Brzy ale odjel za hudbou a zpěvem do Prahy, kde chodil na hodiny zpěvu k Hilbertu Vávrovi, který byl barytonem v opeře Národního divadla. Jeho vzorem byl zpěvák Jára Pospíšil. Po angažmá v Lucerna Baru u orchestru Ferdinanda Petra, kde se mj. seznámil s R. A. Dvorským, získal v roce 1941 od dirigenta Jaroslava Maliny i prestižní místo v kavárně Vltava. Poté hrál až do konce druhé světové války v lidových operetách v divadle Járy Kohouta. Po válce získal možnost vystupovat v rozhlase s orchestrem F. A. Tichého, čímž se jeho popularita rozšířila do celého Československa. V rozhlase ho dále proslavilo účinkování v pořadech s Orchestrem Karla Vlacha, v Československé televizi v Televarieté nebo Kavárničce dříve narozených. Publikum si z jeho písniček oblíbilo např. Ale ne, ale ne..., Nikdy se nevrátí, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval nebo Tam na stráni. Je též autorem několika písní, složil kupř. hymnu fotbalové Slavie Praha, které byl odnepaměti fanouškem a v jejímž dorostu jako mladý absolvoval několik tréninků. Vystupoval do vysokého věku, ještě ve svých 90 letech vydal nové CD Nedělej nám starosti, stáří.
Režie:A. Nosek
1989, skryté titulky
